Krátký film, základ státu. Úspěch francouzského filmu začíná v Clermont-Ferrand

14. únor 2018
40. ročník filmového festivalu v Clermont-Ferrand

Jubilejní 40. ročník největšího filmového festivalu zaměřeného na krátkometrážní snímky právě skončil ve francouzském Clermont-Ferrand. Organizátoři vybírali z více než 6000 přihlášených snímků.

Do mezinárodní soutěže se dostalo 75 snímků, které se představily ve 14 blocích. Mezi nimi byly filmy třeba z Austrálie, Lotyšska, Kanady, Mexika, Spojených států, Švédska, Ruska, Argentiny, Kolumbie a dalších zemí. Průměrně měly snímky 15 minut a všech 75 filmařů se do střední Francie, do Clermont-Ferrand, dostavilo. Všichni o svých snímcích diskutovali a to buď na debatách po projekcích nebo na dopoledních „snídaních“ – veřejných debatách.

40. ročník filmového festivalu v Clermont-Ferrand

Kulatiny s Denisem Villeneuvem

Festivalu své kulatiny slavil i tematicky, program se v jedné ze sekcí zaměřil na jídlo. Tak se třeba promítl i jeden z prvních snímků kanadského režiséra Denise Villeneuva Next Floor. Velká pozornost byla věnována snímkům z Asie. „Krátké snímky jsou v Asii hodně populární a zásluhu na tom má i velmi dobrá úroveň filmových škol, třeba právě v Jižní Koreji,“ řekl v rozhovoru pro Vltavu jeden z programových ředitelů Calmin Borel. Druhou nejfrekventovanější soutěží byla ta s domácí tvorbou. Francouzská přehlídka nabídla 12 projekčních bloků, kde se promítlo 54 filmů. Přitom převahu měly hrané a animované snímky. A mezi nimi i ty, které se budou letos ucházet o francouzského Césara. Byl jím snímek Marlon režisérky Jessiky Palud a pak film Pépé le morse od Lucrece Andreae. Zda Césara jeden z nich získá, to se dozvíme 2. března.

40. ročník filmového festivalu v Clermont-Ferrand

Velmi oblíbená je i soutěž LABO, kde najdeme víc dokumentárních snímků a víc experimentů. Její začátky pramenily z toho, že zajímavých snímků, které nebyly natočeny na filmovou surovinu bylo čím dál více a jejich kvalita byla také čím dál větší. „Před sedmnácti lety jsme tady promítali jen snímky z pětatřicítky. Byla ale škoda neukázat i ty, které jsou na videu. Proto jsme se rozhodli založit třetí soutěžní kategorii, kde promítáme všechny formy filmu. Po dvou letech se nám ukázalo, že nejlepší snímky téhle soutěže natočili lidé, kteří nevystudovali žádnou filmovou školu. Ale jsou z jiného uměleckého oboru –  architektury, designu, tance. Jejich pohled je dost zajímavý a vůbec přístup k práci s pohybujícím se obrazem je jiný. Jejich tvorba je tak vlastně velmi originální. Je v ní méně narace, více experimentu, prostě víc volnosti,“ říká Calmin Borel.

Plody mraků. Animák o statečném Chlupáčovi od Kateřiny Karhánkové a Alžběty Skálové sbírá ceny

Plody mraků - Chlupáč

Studentský snímek pro děti i dospělé Plody mraků cestuje v současné době po různých festivalech po celém světě. Získal i několik ocenění. Na letošním studentském FAMUfestu vyhrál například cenu za nejlepší animovaný film a na Třeboňském Anifilmu si zasloužil Zvláštní uznání.

Do hlavní soutěže se letos nedostal žádný český snímek. České zastoupení ale v Clermont-Ferrand přece jenom bylo. V kategorii filmů pro děti se představil snímek Kateřiny Karhánkové Plody mraků.

Festival v Clermont-Ferrand nabídl i profesionální trh – Marché du film, který je svého druhu největší na světě. Během šesti dnů nabídl profesionálním zájemkyním a zájemcům několik tisíc snímků.  „Marché du film je rozdělen do dvou částí.  Ta první je jakási videotéka, kde můžete shlédnout všechny filmy, které byly letos na festival vybrány. Ale pak tady máte i další filmy k zhlédnutí. Je jich tak osm tisíc,“ vysvětluje Calmin Borel. Hned vedle festivalového Maison de la culture se nachází i velký pavilon věnovaný samotným filmovým institucím. Tou je třeba  francouzské CNC – Národní filmové centrum, ale i mezinárodní instituce. Tady se také přímo představují i producentské a distribuční společnosti. Ty nejčastěji nabízejí své krátké snímky na další festivaly nebo do televizí. Clermont- Ferrand je tak nejlepší místo, jak mohou krátkometrážní filmy dál cestovat po světe. Právě tam mělo i své zastoupení Czech Film Center s kolekcí třinácti Czech Short Films.

40. ročník filmového festivalu v Clermont-Ferrand

Krátký film – základ státu

„Myslím, že francouzskému filmu hodně pomohla digitalizace. Je to vidět i právě na naší přehlídce. Už více než deset let pozorujeme velký rozmach. Materiál není tak drahý, štáb je menší, film prostě stojí méně. Vezměte si třeba tvorbu Agnes Vardy v posledních letech. Ona sama si hned osvojila práci s malou digitální kamerou a hned to její práci tak nějak odlehčilo, protože může rychleji reagovat. Manipulace s menší kamerou jí totiž umožňuje být blíž,“ říká Calmin Borel. Za pozornost ale jistě stojí i samotná návštěvnost festivalu, která svědčí o velké popularitě krátkých filmů ve Francii. Projekce na patnácti projekčních místech navštívilo během festivalu až 160 tisíc divaček a diváků. „Řekl bych, že tak nějak máme tady ve Francii štěstí. Popularita je daná i tím, že stát investuje do podpory téhle formy kinematografie a vůbec do podpory začínajících filmařek a filmařů. Stát vlastně tak do jisté míry chrání vznik filmu. Díky podpoře produkce krátké filmy existují a dostanou se dál. Je to vlastně taková investice do budoucnosti. Protože mnohdy pak jejich filmy proslaví celou Francii.“ Calmin Borel dodává, že příkladem je třeba Jean-Pierre Jeunet, režisér filmu Amélie z Montmarteru, který právě tady v Clermont-Ferrand svou kariéru začínal.

autor:Marie Sýkorová
  • Film
  • Komentář