Vyprávím o válce vyhlášené zaměstnancům, říká režisér filmu Do boje Stéphane Brizé

Režiséra a scenáristu Stéphana Brizé zajímají silná sociální témata – minimálně už od snímku Zákon trhu z roku 2015. Ten sleduje hrdinu v podání Vincenta Lindona, kterak po letech ztratil zaměstnání, ale usilovně se snaží uspět na trhu práce a zároveň neztratit vlastní důstojnost. S kapitalistickým pracovně-tržním prostředím bojuje také odborový předák z Brizého novinky s názvem Do boje. V ní hraje opět Vincent Lindon odborového předáka, který se snaží zachránit práci stovkám dělníků.

Logo|foto:Český rozhlas

Poslechněte si rozhovor v záznamu z pořadu Reflexe. Část interview vám nabízíme také v přepisu:

Kdo je hlavní postava filmu Laurent Amédéo, kterého hraje Vincent Lindon? Je to hrdina? Je to bojovník?

Hlavní postava je někdo, kdo se nechce spokojit se stavem světa. Není to někdo, kdo by bojoval se systémem z vlastní vůle. Dohnala ho k tomu situace a její následky. To, co mi přijde zásadní, je osobnost obyčejného člověka, který souhlasil s podmínkami, podepsal smlouvu a dal jasné slovo, že se bude podílet se na vytváření pracovních podmínek. A kterému ale v určitou chvíli došla trpělivost, protože nadřízení nedrží slovo. Bojuje s tím, že se podniky snaží zbavit pracujících lidí, a přitom na nich ještě vydělávají.

Z filmu Do boje, režie Stéphane Brizé|foto:Artcam

Nemyslím, že Laurent je hrdina, ani se jím sám necítí být. Je to spíš někdo, kdo si bere slovo a říká velké „ne“ tomuhle systému. Svědectví tohohle filmu je, že se zavírají továrny, které jsou výdělečné. To mi přijde skutečně katastrofální a zoufalé.

Hlavní představitel při jednom ze zasedání s vedením továrny říká: „My nechceme vaše peníze, chceme práci!“ Ve filmu tak vyslovujete, že každý má právo na práci?

Možná, že za několik desítek let se lidská existence nebude točit kolem práce a jejích hodnot. Protože vše jde kupředu. Zatím ale žijeme ve společnosti, v které se lidé hodnotí při výkonu práce. Takže až lidé nebudou muset pracovat, bude tu asi jiná hodnota. Jak ale umožnit každému, aby mohl pracovat? Nebo jak má společnost akceptovat a přijmout ty, kteří nevydělávají a nejsou závislí na penězích? Ale zpět k filmu, Vincent tam hájí svou práci a tedy ten systém, v kterém žijí a který akceptují. Třeba za osmdesát let to bude jinak. A budoucí generace se ohlédnou a řeknou si: „Ty jo, to bylo srandovní, jak lidi viseli na práci!“ V současnosti se od člověka prostě očekává, že bude v přístupu k práci aktivní. Ale nutné je akceptovat, že člověk zároveň když je aktivní, chce mít za svou práci zaplaceno.

Z filmu Do boje, režie Stéphane Brizé|foto:Artcam

Film mixuje realitu s fikcí. Vincent Lindon je profesionální herec, většina představitelů jsou ale neherci. Jak jste k filmu tedy přistupoval?

Našel jsem skutečný příběh, který jsem chtěl dostat na plátno. Celé natáčení probíhalo jako klasický hraný film za použití dokumentárních prostředků v režii a dramaturgii. Scénář měl formu hraného filmu. Ten podle mě nabízí větší emoční zážitek. Zkoušíme vlastně to, kam až můžeme zajít v rovnováze mezi dokumentem a fikcí. Podobně jsem vlastně už pracoval u předchozího filmu, Zákon trhu. I tady se představil Vincent Lindon, skvělý herec, který dokáže strhnout. Tam hrál jednotlivce, tady ho vidíme v roli, kdy zastupuje ostatní a hájí své pravomoci. Točili jsme v továrně, kde v 80. letech pracovalo na tři a půl tisíce lidí. Postupně od 90. let se ale počet zaměstnanců snižoval a nakonec fabrika zavřela úplně.

Zásadní je i jazyk. Jistá forma pravdy se ukazuje jen díky slovům. Tihle lidé, ať jsou to dělníci nebo vedení, používají velice precizní jazyk a slovní obraty. Při natáčení jsem herce žádal o používání scénáře, zároveň ale neustále mluvili vlastním jazykem. Filmu to pak hodně dodalo na věrohodnosti. A to se mi moc líbí. Když jsem se třeba snažil něco zachytit dokumentárně, u něčeho jsem se zasekl, herci to dokázali velice přirozeně vyjádřit.

Film se jmenuje Do boje. Není to trochu agresivní?

Abych byl upřímný, když jsme hledali továrnu, ve které můžeme točit, a představili jsme chystaný titul filmů, žádný z ředitelů s námi nechtěl jednat. Tak jsem nejdřív název změnil na Jiný svět. Sice už asi neměli takový strach, ale stále se nám nedařilo továrnu najít. Nakonec jedna souhlasila, i když vlastně moc nevím proč. Titul není agresivní. Je nutné pochopit, že ve válce nejsou zaměstnanci, ale vedení. Hlavně ředitel, který je vyloženě proti zaměstnancům. Ve filmu se sice bouří odboráři a dělníci, ve válce jsou ale vedoucí, protože to právě oni vyslovili: „Nepotřebujeme vás, máte padáka!“ Ne odbory, ale vedení vyhlásilo válku svým zaměstnancům. A to jen pro větší zisk.

Z filmu Do boje|foto:Artcam