Mike Leigh: Netočím o hrdinech a antihrdinech. Točím o lidech

Mike Leigh je jeden z nejvýznamnějších režisérů britské kinematografie. Dnes 75letý Leigh je vítěz Zlaté palmy z Cannes za film Tajnosti a lži a Zlatého lva z Benátek za film Vera Drake – žena dvou tváří. Zároveň byl sedmkrát nominovaný na Oscara. Kromě mnoha filmových cen je to také držitel státního vyznamenání, Řádu britského impéria. Na Letní filmové škole v Uherské Hradišti uvádí svoji retrospektivu od celovečerního filmového debutu Tísnivé okamžiky (1971) až po zatím nejnovějšího Mr. Turnera (2014).

Živé vysílání filmových Reflexí - rozhovor s Mikem Leighem |foto: Helena Fikerová,Letní filmová škola Uherské Hradiště

Od Tísnivých okamžiků k Nahému

„Vstupoval jsem do kinematografie v době, kdy bylo ve Velké Británii mimořádně těžké točit filmy. Tísnivé okamžiky navíc vznikaly na hraně šedesátých a sedmdesátých let,“ vzpomíná na svůj debut Mike Leigh ve speciálních vltavských Reflexích s tím, že neví, co by býval dělal, kdyby věděl, že ho po debutu čeká dlouhá pauza a možnost natáčet až v druhé polovině osmdesátých let.  „Nahý z roku 1993 je můj nejtemnější film. Chtěl jsem se v něm podívat na nepřijatelné mužské chování, na myšlenky spojené s koncem světa na konci milénia, ale samotný děj je vlastně kritikou vzdělávacího systému. Vypráví o Johnnym, muži, který bystrou mysl a smysl pro humor, ale zklamaný ze společnosti, takže je negativní,“ říká na téma jednoho ze svých nejoceňovanějších filmů.

Živé vysílání filmových Reflexí - rozhovor s Mikem Leighem |foto: Helena Fikerová

„Lesley Manville, Timothy Spall a další herci, se kterými spolupracuji dlouhodobě, jsou skvělí charakterní herci. Nehrají sebe, ale postavy, které jsou zcela odlišné. Takže proto se jejich herectví vyvíjí samo od sebe,“ říká Leigh na téma mnoha skvělých hereckých výkonů ve svých filmech. „Nevyhýbám se klasickému scénáři. Naopak, máme velmi přesný scénář. S herci dlouho role připravujeme, debatujeme o nich a také improvizujeme, ale dospějeme k velmi přesnému, připravenému filmovému scénáři,“ upřesňuje svoji tvůrčí metodu.

Ken Loach: Pořád je spousta věcí, za které musíme bojovat

• Upravit
• Smazat

Britský režisér Ken Loach se na sklonku své kariéry blýskl velmi silným filmem, kterým vytáhl na světlo jednu ze současných podob evropské chudoby. Za snímek Já, Daniel Blake podruhé vyhrál Zlatou palmu v Cannes. V rozhovoru pro Vltavu mluví Loach o Donaldu Trumpovi, chudobě i potřebě angažovaného filmu.

Historie? Pořád aktuální!

Ve filmografii Mika Leigha bude brzy následovat novinka, na festivalu v Benátkách se ve světové představí Leighovo Peterloo, pojednávající o násilím rozehnané demonstraci v Manchesteru v roce 1819, jejíž účastníci volali po reformách. „Tématem filmu je 200 let stará událost, ale je naprosto aktuální. Je o demokracii, lidských právech a útlaku. Bude to můj nejvíc politický film.“ Podobně Leigh uvažuje i o aktuálnosti hlavních témat filmů Vera Drake, jehož hrdinka provádí (nelegální) potraty anebo Tajnosti a lži, v němž žena černé pleti vyhledá svoji bělošskou matku, která ji kdysi odložila k adopci.