Nit z přízraků obléká všední téma do exkluzivního šatu

8. únor 2018
Z filmu Nit z přízraků

Herec Daniel Day-Lewis údajně naposledy září ve filmu. V nuancovaném dramatu Paula Thomase Andersona z 50. let.

Osmý celovečerní film amerického scenáristy a režiséra Paula Thomase Andersona Nit z přízraků je zčásti stereotypním, zčásti nekonvenčním a v detailech takřka taktilním dobovým milostným dramatem. Kromě znamenitých kostýmů v něm má své místo i lehký humor a ironie, vyplývající většinou jen z nenuceně působící konverzace a letmé mimiky tváří hlavních hrdinů. P. T. Anderson, považovaný za jednoho z nejosobitějších současných filmařů, rozšířil společnost svých filmových hrdinů o fiktivní postavu londýnského haute couture návrháře Reynoldse Woodcocka (Daniel Day-Lewis).

Ten obléká nejen majetnou společenskou smetánku poválečné Anglie, ale také iluze a aspirace nižších sociálních tříd. Za každé situace noblesní elegán Reynolds ztělesňuje vcelku stereotypní představu o umělci, obdařeném talentem, pílí i charismatem, což však jde ruku v ruce s jeho malicherností, sebestředností a chladnokrevným upřednostňováním vlastní práce a návyků. Ve jménu spokojené klientely i placení účtů jsou tyto manýry tolerovány Reynoldsovou sestrou Cyril (Lesley Manvilleová), která vládne Woodcockově módnímu salonu pevnou manažerskou rukou. Méně pochopení Reynolds nachází u svých partnerek, které se pro něj po určité době stávají spíše přítěží nežli zdrojem inspirace. Svým profilem je uhlazený, sobecký perfekcionista Reynolds Woodcock více než podobný jiným Andersonovým postavám workoholiků a egocentriků, jež se snaží uspět za každou cenu. Postavy těchto self-made manů i cena, kterou za svoji posedlost platí, jsou od počátku Andersonovy kariéry jeho ústředním tématem. Na dno si v jeho filmech sáhl pornoherec Dirk Diggler z Hříšných nocí nebo ropný magnát Daniel Plainview v oscarovém snímku Až na krev.

Z filmu Nit z přízraků

Anderson vnáší obrat do klišé

Andersonova schopnost precizní studie dramatického vývoje těchto charakterů se v případě filmu Nit z přízraků uplatňuje jak na postavu Reynoldse, tak i mladé imigrantky, servírky Almy (Vicky Kriepsová). Režisérově pitvě je podroben především vztah společensky i věkově nesourodé dvojice, jelikož záhy po seznámení se Alma stane další návrhářovou múzou, modelkou i milenkou. Do tohoto klišé však Anderson vnáší obrat, neboť Alma je ženou, jež svůj obdiv a lásku vyvažuje svéhlavostí, schopností se v některých momentech přizpůsobit a v jiných naopak prosadit. Výraz její tváře je chvílemi neproniknutelně tajemný a skrývá velké ambice i cílevědomost, které pak rafinovaně použije v dramatické snaze ustálit Reynoldse nejen v jeho návycích, ale především ve vztahu k ní. Příběh o umělci a jeho múze není na stříbrném plátně vskutku ničím originálním a ani Nit z přízraků nepřináší v tomto směru žádnou inovaci. Namísto objevování nových pravd však P. T. Anderson všední námět šatí do vizuálně opulentního hávu, který skýtá mnoho diváckých potěšení. Scenárista a režisér se poprvé postavil také za kameru a vede ji stejně zručně jako Reynolds kreslící pero ve skicáři či jehlu v látce – se smyslem pro každou drobnost. V účelně pomalých, často detailních a vždy promyšlených záběrech dovoluje divákovi se přímo kochat důmyslnou prací návrháře i zručností krejčových. Dbá na vystavení mizanscény, použití barev a materiálů, inscenuje hektickou atmosféru módní přehlídky i plynulou choreografii scén vměstnaných do těsných prostor londýnského domu, jehož úzké vysoké schody unesou nejeden mikropříběh.

Z filmu Nit z přízraků

Intenzivní prožitek kina

Samotný příběh módního návrháře pak Andersonovi dovoluje velmi systematickou práci s unikátními kostýmy, které pro film navrhl jeho stálý spolupracovník Mark Bridges. Avšak šaty nejsou v Niti z přízraků jen okázalým prvkem, strhujícím na sebe pozornost a tím zakrývající jiné nedostatky filmu. Naopak, kostýmy zde plní podstatnou vyprávěcí funkci. Kromě toho, že Reynoldsovy modely zvyšují sebevědomí jejich nositelkám a jsou výrazem loajálnosti, stávají se také důležitým prvkem v upevnění důvěry i citu mezi Reynoldsem a Almou. Vyzdvihují důstojnost jejich nositelky i salonu Woodcock, a tudíž ne každá zákaznice, byť sebebohatší, si může dovolit se jimi prezentovat. Daniel Day-Lewis říká v samém závěru filmu Až na krev: „Skončil jsem.“ Se stejným prohlášením přišel loni v červnu i samotný Day-Lewis, když oznámil konec své herecké kariéry. Role Reynoldse Woodcocka je tedy jeho labutí písní a dlužno říct, že podanou znamenitým způsobem. I díky jeho práci se Nit z přízraků proměňuje v intenzivních sto třicet minut strávených v kině.

 

Nit z přízraků (Phantom Thread, USA, 2017) Režie: Paul Thomas Anderson. Scénář: Paul Thomas Anderson. Kamera: Paul Thomas Anderson. Hudba: Jonny Greenwood. Střih: Dylan Tichenor. Hrají: Daniel Day-Lewis, Vicky Kriepsová, Lesley Manvilleová ad. 130 min., distribuce: CinemArt (premiéra v ČR: 1. 2. 2018)

 

 

Spustit audio
autor: Mirka Papežová