Adam Borzič: Ti mladí
Přemýšlím o mládí a poslouchám písníčky, které jsem miloval jako teenager.
Sametové Suede s jejich zádumčivě flitrovou krásou; Pulp, jejichž rozjásanost v sobě skrývala muší nožky stesku; Manic Street Preachers, rozhněvané proroky kázající proti bohatým.
Jan Bělíček: Na mrtvé planetě už si knižní novinky nikdo nepřečte
Nedávno zažila Česká republika největší environmentální protest ve svých novodobých dějinách. Tisíce českých středoškoláků vyšly do ulic, aby se zapojily do celosvětové akce Fridays for Future, kterou před rokem uvedla do pohybu švédská studentka Greta Thunbergová.
Nevím, kolika dnešním mladým lidem ty kapely něco řeknou. Zřejmě nemnoha. Já zas nevím, co poslouchají mladí. Právě hudební vkus snadno vyjeví generační rozdíly. Přesto mezi mnou a mladými lidmi v zásadních otázkách žádná propast není. Naopak, čím dál silněji mám dojem, že zatímco dnešním mladým lidem rozumím, jsou to často moji vrstevníci a lidé starší, jejichž postoje mě zaráží. Mám zkrátka mladé lidi v úctě. Mám je rád. Alespoň ty angažovanější z nich.
O mileniálech vyšla už řada textů, které je líčí jako ufňukané ztracence bloudící v labyrintu doby. O tom, jak je to hloupé a nespravedlivé, psal před časem jeden z nezajímavějších intelektuálů této generace, Lukáš Senft. Jsou-li dnešní mladí lidé depresivní, nesou na tom vinu ti, co jim předávají svět. A předávají ho v katastrofickém stavu. Já vidím příslušníky mladších generací jako vzácné tvory obdařené etickou citlivostí, kritickým rozumem a smyslem pro odpovědnost.
Nedávná celosvětová stávka středoškoláků mi to jen potvrdila. Je úžasné, že středoškoláci se tak hojně zapojili do klimatických zápasů. Právem mají dost prázdných řečí politiků i arogance všemocných korporací, které se starají jen o své zisky tváří v tvář klimatické hrozbě. Tito mladí lidé demaskují všechny ty úhybné manévry, všechno to lhaní a vytěsnění krize, k němuž dochází a tím ukazují, že systém, v němž žijeme, je v neudržitelný. Bují na úkor celku a tak život ohrožuje.
Ondřej Neff: Splněné přání
V polských Katovicích se konala světová konference o klimatu. To je náramná událost, taková světová konference o klimatu.
Mladí dnes vidí realitu ostře, protože se jich budoucnost týká v prvé řadě. Vidí, jak je situace vážná. Místo aby mohli nerušeně snít, musí už nyní za svoji budoucnost bojovat. A bojují, jak ukazuje hnutí inspirované obdivuhodnou Gretou Thunbergovou. A užívají prastarého nástroje demokracie – občanské neposlušnosti. Ve své vzpouře argumentují věcně, nejsou násilní, ani afektovaní, zatímco jejich tzv. dospělí oponenti jsou vesměs trapní.
Otázka přežití planety je nejpodstatnější, ale i další postoje velké části mladých lidí jsou progresivní. Mám na mysli otázky sociální i genderové nerovnosti, práva sexuálních menšin nebo téma imigrace. I co se týče těchto témat, prokazují více odvahy, představivosti a prozíravosti. To není samozřejmé. Vzpomínám si, jak ještě před deseti lety mě mladí lidé spíše děsili, měl jsem dojem, že jsou jednostranně materialisticky orientovaní, vlastně předčasně zestárlí. Dnes už ten pocit nemám. Dnes mi mladí lidé dodávají naději, že katastrofu lze odvrátit. Že lze žít jinak.
‚Neexistuje planeta B’. Studenti v Brně demonstrovali za boj proti klimatické změně
Nejméně 700 středoškoláků na náměstí Svobody v Brně demonstrovalo za důslednější boj proti klimatické změně.
Bible říká, že mladí budou mít na konci času vidění. Nevím, zda skutečně žijeme v posledních časech v intencích bible, ale za to vím, že dnešní mladí lidé jsou naplněni proroctvím, abych si vypůjčil duchovní pojem z židovsko-křesťanské tradice. Jejich vidiny jsou zatím prosáklé vzdorem, který je v této fázi nutný, ale pod ním prosvítají možnosti jiného světa. Paradigmatu, kterému můj oblíbený myslitel Charles Eisenstein říká „věk spolubytí“. Ten, jak název napovídá, by měl být věkem, kdy si uvědomíme provázanost všeho živého. Buddhisté tuto provázanost nazývají řetězec závislého vznikání. Tato vzájemnost, fakt, že nemůžu žít dobře bez ostatních bytostí, že jsem spojen s celým světem, zákonitě vede k soucitnějšímu a šetrnějšímu způsobu života.
Mladí lidé dnes zápasí ve prospěch samotného života. Ve prospěch života coby spolubytí. A můj duchovní instinkt mi říká, že takové úsilí nakonec podpoří samotný Život.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.