Jan Bělíček: Na mrtvé planetě už si knižní novinky nikdo nepřečte

České studenty sice ve stávce podpořila asi stovka vědců a někteří z nich dokonce na jejich manifestaci vystoupili s projevy, od části české veřejnosti, některých novinářů a intelektuálů ale také schytali pořádnou dávku kritiky.

Dáváme vám čtrnáct dní. Studenti i kulturní instituce bojují za klimatickou budoucnost

• Upravit
• Smazat

Čeští studenti, ale i kulturní instituce jsou znepokojené postojem politiků a společnosti ke změnám klimatu. Stávka středoškolských studentů Fridays For Future ve 20 českých městech vyvolala velký ohlas.

Jedná se prý o zmanipulované děti, současnou obdobu čínských rudých gard nebo dokonce novodobé Pavlíky Morozovy udávající evropským institucím vlastní rodiče. Nejčastěji ale padala slova o tom, že jsou studenti ulejváci a mají prý demonstrovat po škole nebo o víkendech.

Pokud by tyto rady poslechli, museli by z názvu své akce – tedy Středoškolské stávky za klima - vyškrtnout slovo stávka. Podstata stávky totiž spočívá v tom, že odmítnete dělat to, co od vás společnost očekává a co po vás vyžaduje. Studenti se odmítají učit a připravovat se na své budoucí společenské role. Mají k tomu velmi dobré důvody.

Proč se máme učit, ptají se, když ani současná politická reprezentace nebere vědecké poznatky vážně a dlouhodobě ignoruje varování o důsledcích globálního oteplení. Lidstvo má jen dvanáct let na to, aby zlomilo přetrvávající trend zvyšování emisí skleníkových plynů a snížilo svojí závislost na spotřebě fosilních paliv. Pokud se nám to nepodaří, nebudeme mít už ani teoretickou šanci udržet oteplení klimatu v relativně bezpečných mezích.

Jsme poslední generace, která může něco změnit, říká režisér Ženy na válečné stezce Erlingsson

• Upravit
• Smazat

Islandskou „ekoteroristickou komedii” Žena na válečné stezce, ve které hlavní hrdinka sabotuje islandský hliníkový průmysl, natočil režisér Benedikt Erlingsson (O koních a lidech ad.). O komedii s ekologickým tématem, aktivistické historii a dalších tématech mluvil v rozhovoru pro Vltavu.

Dnešní středoškoláky by tak při vstupu do produktivního věku nečekala jen masivní ekologická krize, ale pravděpodobně by s ní už nemohli ani cokoliv udělat. Mezi přírodními vědci panuje v tomto ohledu celkem jasná shoda. Přesto existují autoři, kteří napadají samotnou důvěryhodnost vědeckých odborníků.

Najdeme mezi nimi i Vítězslava Kremlíka, který se proslavil především tím, že do českého kontextu překládá – je to ostatně vystudovaný anglista – zahraniční klimatické hoaxy a dezinformace. Kremlík tak v minulosti například tvrdil, že na Antarktidě přibývá ledu, a to i přesto, že díky datům NASA ze satelitů GRACE víme, že Antarktida stabilně přichází o více jak 100 miliard tun ledu ročně. Mohli bychom pokračovat, ale nejspíš by to byla ztráta času.

Zajímavé ovšem je, že den před pražskou středoškolskou stávkou za klima proběhla také akce Velký knižní čtvrtek. Během něj se představuje 15 nejzajímavějších titulů pro nadcházející období. Dostala se mezi ně i Kremlíkova klimaskeptická novinka Obchodníci se strachem s předmluvou Václava Klause. Autor v ní šíří svou konspirační teorii o celosvětovém spiknutí vědců, kteří se zaprodali byznysu s obnovitelnými energetickými zdroji a záměrně straší světovou veřejnost.

Jakou zprávu tím chtěly největší české knižní domy studentům vyslat? Snad žádnou, ale je na místě jim připomenout, že na mrtvé planetě už nebude mít jejich žhavé novinky kdo číst.