Jan Bělíček: Na mrtvé planetě už si knižní novinky nikdo nepřečte

22. březen 2019

Nedávno zažila Česká republika největší environmentální protest ve svých novodobých dějinách. Tisíce českých středoškoláků vyšly do ulic, aby se zapojily do celosvětové akce Fridays for Future, kterou před rokem uvedla do pohybu švédská studentka Greta Thunbergová. 

České studenty sice ve stávce podpořila asi stovka vědců a někteří z nich dokonce na jejich manifestaci vystoupili s projevy, od části české veřejnosti, některých novinářů a intelektuálů ale také schytali pořádnou dávku kritiky.

Dáváme vám čtrnáct dní. Studenti i kulturní instituce bojují za klimatickou budoucnost

Za klima stávkovaly tisíce studentů v Praze

Čeští studenti, ale i kulturní instituce jsou znepokojené postojem politiků a společnosti ke změnám klimatu. Stávka středoškolských studentů Fridays For Future ve 20 českých městech vyvolala velký ohlas.

Jedná se prý o zmanipulované děti, současnou obdobu čínských rudých gard nebo dokonce novodobé Pavlíky Morozovy udávající evropským institucím vlastní rodiče. Nejčastěji ale padala slova o tom, že jsou studenti ulejváci a mají prý demonstrovat po škole nebo o víkendech.

Pokud by tyto rady poslechli, museli by z názvu své akce – tedy Středoškolské stávky za klima - vyškrtnout slovo stávka. Podstata stávky totiž spočívá v tom, že odmítnete dělat to, co od vás společnost očekává a co po vás vyžaduje. Studenti se odmítají učit a připravovat se na své budoucí společenské role. Mají k tomu velmi dobré důvody.

Proč se máme učit, ptají se, když ani současná politická reprezentace nebere vědecké poznatky vážně a dlouhodobě ignoruje varování o důsledcích globálního oteplení. Lidstvo má jen dvanáct let na to, aby zlomilo přetrvávající trend zvyšování emisí skleníkových plynů a snížilo svojí závislost na spotřebě fosilních paliv. Pokud se nám to nepodaří, nebudeme mít už ani teoretickou šanci udržet oteplení klimatu v relativně bezpečných mezích.

Jsme poslední generace, která může něco změnit, říká režisér Ženy na válečné stezce Erlingsson

Halldóra Geirharðsdóttir ve filmu Žena na válečné stezce

Islandskou „ekoteroristickou komedii” Žena na válečné stezce, ve které hlavní hrdinka sabotuje islandský hliníkový průmysl, natočil režisér Benedikt Erlingsson (O koních a lidech ad.). O komedii s ekologickým tématem, aktivistické historii a dalších tématech mluvil v rozhovoru pro Vltavu.

Dnešní středoškoláky by tak při vstupu do produktivního věku nečekala jen masivní ekologická krize, ale pravděpodobně by s ní už nemohli ani cokoliv udělat. Mezi přírodními vědci panuje v tomto ohledu celkem jasná shoda. Přesto existují autoři, kteří napadají samotnou důvěryhodnost vědeckých odborníků.

Najdeme mezi nimi i Vítězslava Kremlíka, který se proslavil především tím, že do českého kontextu překládá – je to ostatně vystudovaný anglista – zahraniční klimatické hoaxy a dezinformace. Kremlík tak v minulosti například tvrdil, že na Antarktidě přibývá ledu, a to i přesto, že díky datům NASA ze satelitů GRACE víme, že Antarktida stabilně přichází o více jak 100 miliard tun ledu ročně. Mohli bychom pokračovat, ale nejspíš by to byla ztráta času.

Zajímavé ovšem je, že den před pražskou středoškolskou stávkou za klima proběhla také akce Velký knižní čtvrtek. Během něj se představuje 15 nejzajímavějších titulů pro nadcházející období. Dostala se mezi ně i Kremlíkova klimaskeptická novinka Obchodníci se strachem s předmluvou Václava Klause. Autor v ní šíří svou konspirační teorii o celosvětovém spiknutí vědců, kteří se zaprodali byznysu s obnovitelnými energetickými zdroji a záměrně straší světovou veřejnost.

Jakou zprávu tím chtěly největší české knižní domy studentům vyslat? Snad žádnou, ale je na místě jim připomenout, že na mrtvé planetě už nebude mít jejich žhavé novinky kdo číst.

autor: Jan Bělíček
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.