Adam Borzič: Potemnělé Saturnovy dary

24. září 2024

Podzim letos přišel rychle, přinesl deště, potemnělo ovzduší, záplavy. Jeho příchod moje duše vycítila s předstihem, černá vlna melancholie ji ovinula den už předem. Obdobným náladám dnes říkáme deprese, ale tento medicínský pojem bych rezervoval pro klinické obtíže, které je nutné léčit psychoterapeuticky i psychiatricky.

Stav, do něhož jsem upadl, chci záměrně pojmenovat jinak. Vzhledem k dalšímu vývoji bych ho nejraději nazval Saturnovým darem.

Čtěte také

V renesanční psychologii, jež vycházela z astrologie a magie, byly potemnělé nálady a stavy spojovány s planetou Saturn. Filosof a mág Marsilio Ficino, který pečoval o duše duchovních a politických elit renesanční Florencie, si pro Saturna vypůjčuje z arabského kompendia magie známého pod názvem Picatrix tento obraz: „Stařec, jenž sedí na vysokém trůně nebo draku, na hlavě má kápi z tmavé látky, ve zvednuté ruce drží srp nebo rybu.“

Dle Ficina Saturnovo působení uvrhává duši do stavu melancholie, odvádí ji na nehostinná či temná místa, odnímá jí radost a lehkost, vytrhává ji ze sféry slunce. Působení archetypálního starce je spojeno přednostně s časem. Saturn obíhá kolem slunce velmi pomalu. Jeho působení konfrontuje s pomíjivostí a bolestí života, ale současně umožňuje věcem uzrávat. Toto zrání se projevuje i v duši.

Čtěte také

Než jsem se podvolil jeho temnému sálání vědomě, připadal jsem si jako kráter, jehož stěny tvoří pocity osamělosti, nejistoty, nedůvěry v sebe i bližní, včetně těch nejbližších. To nečekané vzedmutí černé vlny mě bolelo do morku a přinášelo pocit ohrožení.

Saturnskou vlnu nelze překonat vůlí. Sluneční přístup nepomáhá. Intuitivně jsem se poddal jeho drsné masáži. Když jsem posléze přijal svoji zranitelnost, zahalil mě do svého pláště a začal mi nadělovat své dary. Paradoxně jsem se začal cítit přes všechny hořké, posmutnělé a nejisté pocity a myšlenky ve zvláštním bezpečí. 

Čtěte také

První darem byl sám čas. Už jsem nedokázal otročit svým duchovním aspiracím (tvořit, a působit ku prospěchu druhých), ani své osobní ctižádosti. Uvědomil jsem si, že potřebuji čas i pro sebe.  Melancholická vlna se stala ochranným obalem proti neurotickým požadavkům a já se začal cítit volněji. Pocítil jsem potřebu, aby můj život plynul pomaleji.

I svůj intenzivní duchovní život jsem zjednodušil, jediná meditace, která mi během saturnských dnů pomáhala, byla meditace laskavosti vůči sobě samému, kterou jsem si pouštěl z aplikace Plum Village. Umožňovala mi přijímat rozechvělost a křehkost. Bez laskavosti k sobě nelze Saturnovy dary obdržet.

Čtěte také

Samozřejmě, že součástí daru času bylo i zesílené pociťování pomíjivosti a prožívání vlastní smrtelnosti. Dalším Saturnovým darem byla nová forma otevřenosti vůči utrpení. Soucit byl pro mě vždy nejhlubší hodnotou (soucit nikoli lítost!). Tentokrát se probudil paradoxním způsobem, zahrnoval intenzivní citlivost i odstup, srdce i jeho odpoutanost. Hlouběji jsem prožil i soucit se sebou.

Naše kultura má sklon obtížné a bolestné stránky života bezděčně považovat za jistý druh selhání. Během terapeutických rozhovorů často slyším zpovědi, kdy se lidé za své utrpení stydí a mají dojem, že je trestem za jejich selhání. Logika pozdního kapitalismu ovládá i naše duše: jedinec a výkon, selhání a krach.

Přijmout saturnský element v životě znamená uznat, že utrpení je součástí existence, že život má meze. Buddha učil, že utrpení je jednou z hlavních charakteristik existence. Nelze ho nikdy zcela odstranit. Paradoxně smíření s utrpením vede k jeho zmírnění. Uvědomil jsem si v nitru, že i hlubinný strach ze smrti, který svírá snad každého, trochu povolil.

Čtěte také

Třetím Saturnovým darem je estetické vidění. Podvolil jsem se jeho kráse, zatoužil jsem po eleganci a hloubce saturnského umění. Nejdříve mě uchvátil obraz americké malířky Georgie O´Keefe zobrazující tmavé hrozny na bílém pozadí. Pro mě je to ovoce Persefony, vládkyně podsvětí. V tomtéž čase jsem dopisoval esej o Holanově Noci s Ofélií. Holanovo vidění je úzce spjaté se saturnskými kvalitami: bolest a úzkost taví v metafyzické tázání po absolutnu a obrazy noční krásy.

Na dně saturnské vlny jsem nalezl i novou podobu radosti, radosti poněkud paradoxní. Thomas Moore, jehož kniha Temné noci duše je iniciačním průvodcem pro každého, kdo chce saturnskou vlnu prožít hlouběji, o potemnělém vidění píše: „Temná noc vás učí měsíční pravdě. Život není jen slunečný, chladné modré stíny měsíce mají také svou krásu. Lze žít ve světle zastíněném bolestivými zkušenostmi, pochybami, nedostatkem porozumění. Tam je život často radostnější než v sluneční dokonalosti.“

autor: Adam Borzič
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.