Znám jednu dívku 4: Rebecca Saunders a hudba, která se nedá pověsit na zeď
„Největší hodnotou hudby je její neuchopitelnost,“ říká britská skladatelka žijící v Berlíně, která bude na konci května hostem Pražského jara. Jejím jazykem jsou zvuky, příběhem jejich tvarování.
Jakoby navzdory současným trendům jde hudba skladatelky, která nevypráví příběhy, ani se neschovává za společenské kontexty. Hudba podle ní neobsahuje žádné konkrétní obrazy: jejím úkolem je naznačovat a podněcovat. Píše kompozice, které se vzpírají nesosustředěnému poslechu: její skladby jsou vesměs dlouhé a obsahují řadu velmi tichých míst.
Rebecca Saunders letos přijede na festival Pražské jaro jako rezidentní skladatelka víkendu se současnou hudbou, který se koná již potřetí pod názvem Prague Offspring.
Součástí profilu Rebeccy Saunders jsou úryvky skladeb Unbreathed, Blue and Gray, To un Utterance – Study, Fury, Molly’s Song 3 a Skin. Cyklus „Znám jednu dívku“, věnovaný současným skladatelkám, připravuje Boris Klepal.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
