Na prahu věčnosti. Orchestr Berg zahrál ve strašnickém krematoriu
Čtyřdílná hudební meditace zakončená nádhernou ukolébavkou rozezněla prostor, kde se loučí se svými blízkými tisíce lidí. Záznamu provedení poslední kompozice Gérarda Griseyho předchází rozhovor se sopranistkou Pavlou Radostovou.
Poslední věci člověka nemusí být důvodem k truchlení nad neodvratným koncem. Mnohem víc se k nim hodí naděje na vstup do nové, dosud nepoznané dimenze. Čtyři zpěvy k překročení prahu od francouzského skladatele Gérarda Griseyho představují cyklus poetických zvukových obrazů na hranici světla a temnoty.
Čtěte také
Jeden z tvůrců takzvané spektrální hudby uzavřel touto kompozicí svou skladatelskou i životní dráhu. Zemřel krátce po jejím dokončení roku 1998. Téma přechodu ze života ke smrti v sobě nesou čtyři texty pocházející ze soudobé poezie, z antiky, starého Egypta i Mezopotámie.
Skladatel však překračuje také práh mezi lidským hlasem a patnácti instrumentalisty. Ačkoliv je pěvecký part velmi náročný, působí svým charakterem spíš jako další nástroj v ansámblu.
Vzájemné prorůstání a prolínání zvukových vrstev jako by se pokoušelo zaplnit celý prostor. Lidský hlas jím pak prochází od nejhlubších, polomluvených tónů až k maximálním výškám.
Kompozici natočil Orchestr Berg pod vedením Petra Vrábela letos v říjnu v obřadní síni strašnického krematoria. Ozdobou nahrávky je vynikající výkon sopranistky Pavly Radostové.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Otokar Fischer: Karlštejn. Romantická komedie o porušení jednoho zákazu
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Dar osudu, Mrtvá a Mrtví se nevracejí – povídky nonkonformní spisovatelky Florbely Espancy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
