Na prahu věčnosti. Orchestr Berg zahrál ve strašnickém krematoriu

6. listopad 2022

Čtyřdílná hudební meditace zakončená nádhernou ukolébavkou rozezněla prostor, kde se loučí se svými blízkými tisíce lidí. Záznamu provedení poslední kompozice Gérarda Griseyho předchází rozhovor se sopranistkou Pavlou Radostovou. 

Krematotium Strašnice

Poslední věci člověka nemusí být důvodem k truchlení nad neodvratným koncem. Mnohem víc se k nim hodí naděje na vstup do nové, dosud nepoznané dimenze. Čtyři zpěvy k překročení prahu od francouzského skladatele Gérarda Griseyho představují cyklus poetických zvukových obrazů na hranici světla a temnoty. 

Čtěte také

Jeden z tvůrců takzvané spektrální hudby uzavřel touto kompozicí svou skladatelskou i životní dráhu. Zemřel krátce po jejím dokončení roku 1998. Téma přechodu ze života ke smrti v sobě nesou čtyři texty pocházející ze soudobé poezie, z antiky, starého Egypta i Mezopotámie. 

Skladatel však překračuje také práh mezi lidským hlasem a patnácti instrumentalisty. Ačkoliv je pěvecký part velmi náročný, působí svým charakterem spíš jako další nástroj v ansámblu.

Vzájemné prorůstání a prolínání zvukových vrstev jako by se pokoušelo zaplnit celý prostor. Lidský hlas jím pak prochází od nejhlubších, polomluvených tónů až k maximálním výškám.

Dirigent Peter Vrábel

Kompozici natočil Orchestr Berg pod vedením Petra Vrábela letos v říjnu v obřadní síni strašnického krematoria. Ozdobou nahrávky je vynikající výkon sopranistky Pavly Radostové.

autor: Boris Klepal
Spustit audio

    Související

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.