Boris Klepal

Nedávno vzrušil českou veřejnost fingovaný teroristický čin, před čtyřmi staletími pohnul myšlením západního světa Jan Amos Komenský.

V proudu její hudby nacházejí jednotlivé zvuky místo s chvějivou nejistotou a zároveň s přesným zacílením. Skladatelka Marie Nečasová dovede skloubit fantazii i důkladnost.

Osvobozuje irskou hudbu od stereotypů, zůstává však se zemí úzce svázaná. V hudbě Ann Cleare jsou slyšet ozvěny pravěkého osídlení i nevratné změny krajiny a přírody.

Konfrontace vnitřní svobody a svazujících konvencí je námětem opery Here I Am, Orlando, kterou libretistka V. Knotková a skladatelka Ľ. Čekovská připravily pro ND Brno.

„Největší hodnotou hudby je její neuchopitelnost,“ říká britská skladatelka žijící v Berlíně, která bude na konci května hostem Pražského jara.

V prvním letošním Futurissimu hovoří o českých skladatelkách hudební publicista Boris Klepal s dramaturgem Filharmonie Brno Vítězslavem Mikešem.

Smích racka jako zrcadlo velkoměsta, Istanbul coby duchovní matrix, samota v Berlíně a nakonec ozvěna Bachovy partity. 

Oslavy Dne vítězství nad nacismem v současnosti připomínají, že Ukrajinou otřásá válka, v níž se bojuje o hodnoty západní civilizace.

Snad je to obraz blízké budoucnosti, ale možná také naprosté sci-fi. Pořad je věnován blížícímu se Mezinárodnímu dni žen a jejich postavení ve světě hudby a umění.

O nevyrovnaných vztazích, které končí zneužitím převahy jedné strany, vypráví opera Tak tiše až od skladatele Slavomíra Hořínky a libretistky Jany Šrámkové.