Znám jednu dívku 8: Lenka Nota s hlavou v oblacích a nohama ve špinavé realitě

6. říjen 2024

Její hudbou se stále proplétají dramatické obrazy, divadlo patří ke skladatelce Lence Notě od jejích začátků. Se scénáristkou Olgou Sommerovou napsala operu věnovanou Boženě Němcové, s jejíž životní situací se cítí částečně spřízněná.

„Na složenky se musí vydělat něčím jiným než kompozicí,“ říká Lenka Nota, která pracuje v administrativě vídeňské hudební univerzity. Občas se při tom zničehonic vynoří v nějakém větším hudebním projektu nebo napíše operu a zase někam zmizí.

Čtěte také

Nota se na hudební scéně pohybuje od začátku 90. let, ale zároveň se zdá, jako by byla pořád někde schovaná.

Nechce se srovnávat s Boženou Němcovou, ale v osobním životě s ní vnímá řadu paralel. Při práci na dokumentární opeře Jsem kněžna bláznů, věnované spisovatelčiným osudům, žila skladatelka sama s dcerou a musela se v zahraničí postavit na vlastní nohy. Rozpor mezi potřebou tvořit a starostmi o domácnost byl jedním z témat, která ji se spisovatelkou sbližovala.

Čtěte také

Smysl pro divadlo rozvíjela Nota pod vedením režisérky Evy Tálské v brněnském Studiu Dům při Divadle Husa na provázku. Hodně pro ni znamenaly začátky u cimbálu: při improvizacích se probouzela její chuť skládat, která ji nakonec přivedla až ke studiu kompozice u Františka Emmerta. Ovlivnilo ji ale také osobní setkání s americkou avantgardistkou Meredith Monk.

V profilovém rozhovoru z volného cyklu Znám jednu dívku, věnovaného skladatelkám v Roce české hudby, zazní od Lenky Noty kompozice Pteleas’s Dance, pátý obraz opery Jsem kněžna bláznů, Agnus Dei a Cantilena Aeaeae.

autor: Boris Klepal
Spustit audio

Související