Kdyby muži přenechali skladatelkám dominantní pozici, nic by nechybělo. Rok české hudby a jeho komponující ženy

9. prosinec 2024

Největší audioportál na českém internetu

Kdyby muži přenechali skladatelkám dominantní pozici, nic by nechybělo. Rok české hudby a jeho komponující ženy | Foto: Shutterstock

Přehrát celý seriál (12 z 12 dílů)

1. díl: Znám jednu dívku: české skladatelky v Roce české hudby

2. díl: Znám jednu dívku: Michaela Pálka Plachká, portrét skladatelky

3. díl: Znám jednu dívku: Lucie Páchová, zvuky zapadlých vesnic a volnost společného prožívání

4. díl: Znám jednu dívku: Rebecca Saunders a hudba, která se nedá pověsit na zeď

5. díl: Znám jednu dívku: skladatelka Ľubica Čekovská a libretistka Viktorie Knotková a gender před soudem času

6. díl: Znám jednu dívku: Ann Cleare, skladatelka na zelené irské louce

7. díl: Znám jednu dívku: Marie Nečasová a zpomalené obrazy

8. díl: Znám jednu dívku: Lenka Nota s hlavou v oblacích a nohama ve špinavé realitě

9. díl: Znám jednu dívku: Klára Pudláková a mnoho cest z jednoho místa

10. díl: Znám jednu dívku: Natálie Pleváková a kouzla zvukových interakcí

11. díl: Eliška Cílková, hudební skladatelka, filmařka. Moderuje Renáta Spisarová

12. díl: Jana Vöröšová, skladatelka a pedagožka. Moderuje Renáta Spisarová

Stoupající počet skladatelek v posledních dvaceti letech bije do očí, v českých koncertních programech to zatím není poznat. Desetidílný cyklus Znám jednu dívku mapuje autorky, které jsou stabilní součástí domácí scény nebo do ní letos významně zasáhly zvenku.

Plakat nad takřka stoprocentní převahou skladatelů v posledních staletích by bylo zcestné. Hudba spíš kopíruje společenskou situaci, než aby ji utvářela. Pokud muži dominují celé společnosti, v umění je to stejné. Takzvaná vážná či komponovaná hudba navíc extrémně podléhá zažitým tradicím a rovnoprávnost do ní proniká jen pomalu a se zpožděním.

Z deseti rozhovorů a profilů současných skladatelek lze snadno zjistit, že žádná z nich nestojí o prosazení na základě genderu. Ani jedna ho jako téma sama od sebe neotevřela a nedostávaly v tomto směru ani návodné otázky. Jedinou výjimkou je libretistka Viktorie Knotková, pro kterou je však rovnost genderu i menšin dlouhodobým tématem a stála také u vzniku nové opery uvedené v Brně.

Zároveň je však zjevné, že všechny autorky chtějí, aby se jejich hudba hrála a věnovala se jim pozornost – například stejná jako mužům. Věděly předem, že se stávají součástí cyklu věnovaného výhradně skladatelkám a účast přijaly bez výhrad. Výběr českých autorek by měl alespoň částečně reflektovat jejich generační i stylovou pestrost. Tři zahraniční byly letos součástí některé větší domácí události.

Klára Pudláková

Z přírody podhůří bavorských Alp a také z jejího klidu čerpá sílu Michaela Pálka Plachká. Se svými spoluhráčkami a spoluhráči, ale ze všeho nejvíc možná sama se sebou a s vlastním vnímáním světa experimentuje Lucie Páchová. Fantazii i důkladnost proplétá do okouzlujících výsledků Marie Nečasová. Komplikované spojení tvůrčího života s péčí o děti a domácnost vnímá Lenka Nota jako pouto, které ji váže k Boženě Němcové. Láska musí být v každé hudbě, kterou komponuje nebo improvizuje Klára Pudláková. Na nejnovější technologie i sluchové halucinace Bedřicha Smetany sází autorka elektronické hudby Natálie Pleváková.

Do Roku české hudby výrazně zasáhlo i několik zahraničních skladatelek. Britská autorka Rebecca Saunders jako rezidentka události Prague Offspring – víkendu se současnou hudbou v rámci festivalu Pražské jaro. Slovenská skladatelka Ľubica Čekovská napsala společně s libretistkou Viktorií Knotkovou operu Here I Am Orlando, jejíž světovou premiéru uvedlo Národní divadlo Brno. Irská skladatelka Ann Cleare vyvolává ozvěny pravěkého osídlení a připomíná nevratné změny krajiny i přírody. Její hudba u nás zazněla vůbec poprvé díky opeře The Little Lives uvedené na závěr festivalu New Opera Days Ostrava.

Celý cyklus uvedl rozhovor s Vítězslavem Mikešem o situaci skladatelek v pobaltských zemích. Vizitky Jany Vöröšové a Elišky Cílkové, které s nimi Vltava natočila před jedním a třemi lety, doplňují mapu žen na současné domácí kompoziční scéně.

autor: Boris Klepal

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.