Kdyby muži přenechali skladatelkám dominantní pozici, nic by nechybělo. Rok české hudby a jeho komponující ženy
Stoupající počet skladatelek v posledních dvaceti letech bije do očí, v českých koncertních programech to zatím není poznat. Desetidílný cyklus Znám jednu dívku mapuje autorky, které jsou stabilní součástí domácí scény nebo do ní letos významně zasáhly zvenku.
Plakat nad takřka stoprocentní převahou skladatelů v posledních staletích by bylo zcestné. Hudba spíš kopíruje společenskou situaci, než aby ji utvářela. Pokud muži dominují celé společnosti, v umění je to stejné. Takzvaná vážná či komponovaná hudba navíc extrémně podléhá zažitým tradicím a rovnoprávnost do ní proniká jen pomalu a se zpožděním.
Z deseti rozhovorů a profilů současných skladatelek lze snadno zjistit, že žádná z nich nestojí o prosazení na základě genderu. Ani jedna ho jako téma sama od sebe neotevřela a nedostávaly v tomto směru ani návodné otázky. Jedinou výjimkou je libretistka Viktorie Knotková, pro kterou je však rovnost genderu i menšin dlouhodobým tématem a stála také u vzniku nové opery uvedené v Brně.
Zároveň je však zjevné, že všechny autorky chtějí, aby se jejich hudba hrála a věnovala se jim pozornost – například stejná jako mužům. Věděly předem, že se stávají součástí cyklu věnovaného výhradně skladatelkám a účast přijaly bez výhrad. Výběr českých autorek by měl alespoň částečně reflektovat jejich generační i stylovou pestrost. Tři zahraniční byly letos součástí některé větší domácí události.
Z přírody podhůří bavorských Alp a také z jejího klidu čerpá sílu Michaela Pálka Plachká. Se svými spoluhráčkami a spoluhráči, ale ze všeho nejvíc možná sama se sebou a s vlastním vnímáním světa experimentuje Lucie Páchová. Fantazii i důkladnost proplétá do okouzlujících výsledků Marie Nečasová. Komplikované spojení tvůrčího života s péčí o děti a domácnost vnímá Lenka Nota jako pouto, které ji váže k Boženě Němcové. Láska musí být v každé hudbě, kterou komponuje nebo improvizuje Klára Pudláková. Na nejnovější technologie i sluchové halucinace Bedřicha Smetany sází autorka elektronické hudby Natálie Pleváková.
Do Roku české hudby výrazně zasáhlo i několik zahraničních skladatelek. Britská autorka Rebecca Saunders jako rezidentka události Prague Offspring – víkendu se současnou hudbou v rámci festivalu Pražské jaro. Slovenská skladatelka Ľubica Čekovská napsala společně s libretistkou Viktorií Knotkovou operu Here I Am Orlando, jejíž světovou premiéru uvedlo Národní divadlo Brno. Irská skladatelka Ann Cleare vyvolává ozvěny pravěkého osídlení a připomíná nevratné změny krajiny i přírody. Její hudba u nás zazněla vůbec poprvé díky opeře The Little Lives uvedené na závěr festivalu New Opera Days Ostrava.
Celý cyklus uvedl rozhovor s Vítězslavem Mikešem o situaci skladatelek v pobaltských zemích. Vizitky Jany Vöröšové a Elišky Cílkové, které s nimi Vltava natočila před jedním a třemi lety, doplňují mapu žen na současné domácí kompoziční scéně.
Související
-
Festival Krumlov vzdá hold českým skladatelkám
Nové lokace a výzvy, propojení s dalšími formami umění i pátrání po partiturách. 33. ročník Festivalu Krumlov proběhne od 12. července do 3. srpna.
-
Ženství, zrození, poezie a noc. Beatu Hlavenkovou a Kristinu Barta uvedli rozhlasoví symfonici
Že 21. století není dvacáté, odhaluje Symfonický orchestr Českého rozhlasu v premiérovém přenosu hudebního cyklu Nové horizonty.
-
Napsat hit jsem si zkusila. Je to něco jiného než vzít emoci a obalit ji hudbou, říká Bára Zmeková
Mluví s Ondřejem Cihlářem o tom, jak vypadá její tvůrčí proces, co jí dal songwriterský kemp, kde si zkusila napsat popový hit, a přiznává taky, že je pro ni hudba terapií.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
