Ženy a život s uměním. Film Tár s Cate Blanchett otevírá množství nepříjemných témat
Postava fiktivní šéfdirigentky Berlínských filharmoniků ve filmu Tár stojí v centru vážné a zároveň kontroverzní studie o člověku v čele obří instituce. Zároveň však obrací pozornost k situaci skutečných žen, které se profesionálně věnují umění.
Před necelými dvěma týdny vstoupil do české distribuce film Tár. Jeho vybájená titulní hrdinka v podání Cate Blanchett má vlivnou pozici v nejvyšších patrech hudebního světa, je také celosvětově úspěšnou skladatelkou a etnomuzikoložkou. Vlivné pozice zneužívá k manipulacím a predátorskému chování, ale zároveň se sama stává obětí toxického prostředí. Film sklidil řadu oprávněně rozhořčených reakcí včetně obvinění tvůrců z lesbofobie. Zároveň ale poskytl dobrou příležitost podívat se na to, jak se v umění a s uměním žije reálným ženám.
Čtěte také
Ve Futurissimu hovoří o svých zkušenostech klavíristka a kulturní aktivistka Kristýna Znamenáčková a dramaturgyně Divadla Husa na Provázku, Theater Bremen a operní libretistka Viktorie Knotková. Autorkami hudby použité ve Futurissimu jsou skladatelky Carola Bauckholt, Nihan Devecioğlu, Justė Janulytė, Ivana Loudová a Pauline Oliveros.
Nejposlouchanější
-
Radka Denemarková: Cukrář a Venuše. Tragická romance karlovarského cukráře a krásné varietní divy
-
Anna Bolavá: Do tmy. Příběh osamělé ženy, jejíž vášeň pro sběr bylin se mění v chorobnou posedlost
-
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
David Drábek: Ptakopysk. Příběh bratrů Pospíšilových, šampionů v kolové
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.