Ženy a život s uměním. Film Tár s Cate Blanchett otevírá množství nepříjemných témat
Postava fiktivní šéfdirigentky Berlínských filharmoniků ve filmu Tár stojí v centru vážné a zároveň kontroverzní studie o člověku v čele obří instituce. Zároveň však obrací pozornost k situaci skutečných žen, které se profesionálně věnují umění.
Před necelými dvěma týdny vstoupil do české distribuce film Tár. Jeho vybájená titulní hrdinka v podání Cate Blanchett má vlivnou pozici v nejvyšších patrech hudebního světa, je také celosvětově úspěšnou skladatelkou a etnomuzikoložkou. Vlivné pozice zneužívá k manipulacím a predátorskému chování, ale zároveň se sama stává obětí toxického prostředí. Film sklidil řadu oprávněně rozhořčených reakcí včetně obvinění tvůrců z lesbofobie. Zároveň ale poskytl dobrou příležitost podívat se na to, jak se v umění a s uměním žije reálným ženám.
Čtěte také
Ve Futurissimu hovoří o svých zkušenostech klavíristka a kulturní aktivistka Kristýna Znamenáčková a dramaturgyně Divadla Husa na Provázku, Theater Bremen a operní libretistka Viktorie Knotková. Autorkami hudby použité ve Futurissimu jsou skladatelky Carola Bauckholt, Nihan Devecioğlu, Justė Janulytė, Ivana Loudová a Pauline Oliveros.
Nejposlouchanější
-
Martin Röhlcke Montelius: Hökarängen. Tragikomedie o muži, který po rozvodu znovu začíná žít
-
Osudy Miroslava Donutila. Rozhlasové vzpomínky divadelního, filmového a televizního herce
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
