Zelené natáčení je jako návrat ke skandinávskému Dogmatu. Ale bez dogmatismu, říká Vratislav Šlajer

21. září 2023

Zelená filmová produkce je v posledních letech velké téma. Ekologie proniká do filmových příběhů i forem natáčení. Vznikl k tomu dokonce manuál. Ten je neustále aktualizován tak, aby filmařské dopady na životní prostředí byly co nejmenší.

O tom, co je a co není ekologické a jaká pravidla zavádět, se pochopitelně vedou diskuse. Čeští producenti chtějí pracovat podle zásad udržitelnosti, a naše Asociace situaci neustále sleduje a vyvozuje aktuální závěry. Každá produkce má své možnosti – ať jde třeba o porcelánové či plastové nádobí, formy dopravy nebo používání různých zařízení a elektroniky,“ vysvětluje šéf Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. Zásady udržitelného natáčení vzali, podle něj, čeští filmoví tvůrci za své. Důležité pak je zavádět zmíněné principy globálně. A často je to přitom i otázka byznysu a zahraniční poptávky po českých službách.

Dogma ano, ale bez dogmat

Dodržování zelených pravidel se s trochou nadsázky dá přirovnat k návratu k Dogmatu 95, se kterým svého času přišli dánští režiséři Lars von Trier, Thomas Vinterberg, Kristian Levring a Søren Kragh-Jacobsen. Šlo jim o jednoduchost a autentičnost natáčení, a možná bezděčně tak formulovali i základy ekologické filmové výroby. „Přirovnání sedí, i když cesta samozřejmě nevede přes dogmatismus, ale vnímání klimatických změn a jejich reflexi. Jak uměleckou, tak i ve výrobě,“ uzavírá Vratislav Šlajer za většinu českých filmových producentů. Jak dodává, to, že u nás zatím nejsou dopady změn klimatu tak velké, jako v jiných částech světa, neznamená, že bychom neměli cítit za zbytek světa zodpovědnost a uvažovat o věci ve společné rozumné diskusi.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.