Vzpomínka na Jiřího Schelingera
Při vyslovení jména Jiří Schelinger se většině z nás vybaví sympatický blonďák s neodolatelným hlasem a řada hitů, které se nesmazatelně zapsaly do dějin československé populární hudby.
V souvislosti s tímto zpěvákem, kytaristou a skladatelem jsme si letos připomněli hned dvě výročí - narodil se 6. března 1951 v Bousově a o pouhých třicet let později 13. dubna zemřel. Okolnosti smrti jsou popsány v životopisu, který je součástí bookletu 3CD s názvem Čas 51:71:81 (Supraphon, 2011). Jiří odjel do Bratislavy na vystoupení v Televizním klubu mladých. “Natáčení skončilo po dvou dnech večer v restauraci U Františkánů. Banální spor dvou mužů o ženu neskončil, žel, banálně na pěsti, ale furiantskou sázkou. Skok z železničního mostu do Dunaje sok zvládnul, tělo Jiřího Schelingera našli rybáři po třech týdnech.” Dodnes se však kolem ne zcela objasněného úmrtí vedou spekulace, že možná nešlo jen o nešťastnou náhodu.
Za svého krátkého života působil Jiří Schelinger v několika formacích, třeba v kapele Faraon, se kterou nahrál legendární Holubí dům. Později se spojil se Skupinou Františka Ringo Čecha a vydal s ní desky Nemám hlas jako zvon (1975), Báječní muži (1975), Hrrr na ně... (1977) a ...nám se líbí... (1979). Plánované album Zemětřesení už bohužel nedokončil, podle jeho bratra Milana “vznikly s Jirkou jen tři nahrávky”. Rovněž se s ním můžeme potkat prostřednictvím snímků Romance za korunu, Trhák a Kufr plný nadějí, pro filmy Hop - a je tu lidoop a Což takhle dát si špenát nazpíval titulní písničky.
V Čajovně 7. července zazní především nepříliš známé kousky, například živě provedená skladba Sookie, Sookie, která pochází z jara 1971. Ve studiu pak na Jiřího Schelingera zavzpomínali publicisté Aleš Opekar a Petr Korál. Pořad, který je reprízou ze 14. dubna, připravila a moderuje Kateřina Rathouská.
Nejposlouchanější
-
Martin Röhlcke Montelius: Hökarängen. Tragikomedie o muži, který po rozvodu znovu začíná žít
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
-
Thomas Bernhard: Prezident. Nekonečná samomluva mocných
-
Copak Vlas a Brada... ale co Buty a africká hlína?! Sedmé nebe s Monikou Načevou a Františkem Skálou
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.