Vzpomínka na Jiřího Schelingera

7. duben 2011

Při vyslovení jména Jiří Schelinger se většině z nás vybaví sympatický blonďák s neodolatelným hlasem a řada hitů, které se nesmazatelně zapsaly do dějin československé populární hudby.

V souvislosti s tímto zpěvákem, kytaristou a skladatelem si letos připomínáme hned dvě výročí – narodil se 6. března 1951 v Bousově a o pouhých třicet let později 13. dubna zemřel. Okolnosti smrti jsou popsány v životopisu, který je součástí bookletu 3CD s názvem Čas 51:71:81 (Supraphon, 2011). Jiří odjel do Bratislavy na vystoupení v Televizním klubu mladých. “Natáčení skončilo po dvou dnech večer v restauraci U Františkánů. Banální spor dvou mužů o ženu neskončil, žel, banálně na pěsti, ale furiantskou sázkou. Skok z železničního mostu do Dunaje sok zvládnul, tělo Jiřího Schelingera našli rybáři po třech týdnech.” Dodnes se však kolem ne zcela objasněného úmrtí vedou spekulace, že možná nešlo jen o nešťastnou náhodu.

Za svého krátkého života působil Jiří Schelinger v několika formacích, třeba v kapele Faraon, se kterou nahrál legendární Holubí dům. Později se spojil se Skupinou Františka Ringo Čecha a vydal s ní desky Nemám hlas jako zvon (1975), Báječní muži (1975), Hrrr na ně... (1977) a ...nám se líbí... (1979). Plánované album Zemětřesení už bohužel nedokončil, podle jeho bratra Milana “vznikly s Jirkou jen tři nahrávky”. Rovněž se s ním můžeme potkat prostřednictvím snímků Romance za korunu, Trhák a Kufr plný nadějí, pro filmy Hop - a je tu lidoop a Což takhle dát si špenát nazpíval titulní písničky.

V Čajovně, kterou vysíláme 14. dubna, zazní především nepříliš známé kousky, například živě provedená skladba Sookie, Sookie, která pochází z jara 1971. Ve studiu pak budou na Jiřího Schelingera vzpomínat publicisté Aleš Opekar a Petr Korál. Pořad připravila a moderuje Kateřina Rathouská.

autor: krs
Spustit audio