Vstup podzemím i střešní kavárna věnovaná legionářům. Armádní muzeum Žižkov se vrací do podoby z 30. let a chystá nové expozice
Třikrát větší výstavní plochy, velké zastřešené nádvoří nebo kavárna se střešní terasou pojmenovaná po Františku Kupkovi, která vznikne z původního ateliéru výtvarníků-legionářů. Nejen tyto novinky přinese už tři roky trvající oprava památkově chráněných budov Armádního muzea Žižkov a sídla Vojenského historického ústavu za téměř 900 milionů korun.
Muzeum na úpatí vrchu Vítkov se veřejnosti uzavřelo v roce 2017, aby o rok později začala velká a jediná rekonstrukce v jeho devadesátileté historii. Budovy někdejšího Památníku osvobození byly postaveny v letech 1926 až 1929 podle projektu Jana Zázvorky a Jana Gillara. A právě současná rekonstrukce je vrací do podoby z počátku 30. let.
„Fasáda je z 85 procent původní z roku 1929, což je na české poměry nevídané. Byla náročně ošetřena a očištěna. Jsem za to rád, protože i když se budova zevnitř celá změnila, zvenku zůstala původní, včetně všech restaurovaných mosazných oken amerického typu,“ popisuje ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.
Strop ve státních barvách a nacisty zničené vitráže
Do konce ledna by mělo dojít ke kolaudaci budovy. Pak nastoupí muzejníci, kteří musejí nachystat všechny expozice. „Chceme totiž muzeum otevírat kompletní, aby návštěvník cítil, že prochází dějinami od 6. až do 21. století,“ dodává Knížek, se kterým stoupáme po schodech do prvního patra a prohlížíme si strop vymalovaný bílou, modrou, červenou a zlatou barvou.
„Povedlo se nám udělat stěry až na původní vymalování, které bylo provedeno v barvách české státní vlajky a ohraničené zlatou barvou. Horní i spodní foyer jsme tedy uvedli do původního stavu. Bohužel už se asi nikdy nepovede vrátit sem vitráže, které znázorňovaly působení československých legionářů na všech frontách, kde bojovali, a které byly zničeny německou brannou mocí,“ vysvětluje ředitel.
Na někdejším Památníků osvobození se podepsaly obě okupace. Nacisti likvidovali v budově všechny prvky související s československými legiemi a také sbírky. „Asi největší zásah do samotné budovy pak nastal v 70. a 80. letech, kdy byly ničeny původní prvky, které se teď snažíme vrátit do podoby z první republiky,“ říká Aleš Knížek.
Trojnásobně větší výstavní plochy umožní vystavit exponáty od 6. do 21. století
Vnitřní nádvoří mezi budovami Armádního muzea Žižkov je nově zastřešené a nový bude i hlavní vchod. Návštěvníci už nebudou stoupat po schodišti, u kterého, jak si možná leckdo vzpomene, stával tank T-34, ale naopak – půjdou do podzemí.
„Stojíme pod nádvořím, kde ještě před třemi lety byla skála. A právě tady budou příležitostné výstavy, které se budou několikrát do roka měnit,“ ukazuje Michal Burian, ředitel Odboru muzeí Vojenského historického ústavu nové prostory u budoucího hlavního vchodu.
Rekonstrukce a přesun sbírkových předmětů do depozitářů v Lešanech umožní trojnásobné rozšíření celkové výstavní plochy na 3 650 metrů čtverečních. Do opraveného muzea se tak přemístí i exponáty, které byly až do roku 2019 umístěny ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí.
„Znásobení výstavních ploch nám umožní zcela změnit koncepci muzea, jehož expozice teď pokryjí období od 6. století až do současnosti. Jedním z vrcholů bude expozice 2. světové války v zajímavém dvoupatrovém prostoru, kterému se pracovně říkalo bazén a ve kterém býval archiv československých legií,“ popisuje Michal Burian.
Související
-
Občanská záložna ve Vršovicích. Banka, která připomíná galerii
Vůbec poprvé se secesní památka otevře během festivalu Den architektury v neděli 3. října. Návštěvníci si budou moci prohlédnout bankovní halu a také kanceláře v patře.
-
Zvenku je to pražská stavba z 19. století, uvnitř barokní letohrádek, říká architekt o Šlechtovce
Opravená Šlechtova restaurace v pražské Stromovce, původně lovecký letohrádek z konce 17. století, se o víkendu v rámci festivalu Den architektury poprvé otevře veřejnosti.
-
Byla tu první sauna v Praze i bazén, nyní je památka opuštěná. Co bude s Domem kultury těla?
Dnes je památkově chráněná budova architekta Josefa Piskače z roku 1909 prázdná. Jak to v ní vypadá dnes a co s objektem plánuje jeho majitel – stát?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
