Vodní svět v Českém Krumlově

Voda je v Českém Krumlově všudypřítomná. Dole jako hladina řeky, nahoře v zámeckém parku jako bohatě zurčící fontána. Mezi tím nahoře a tím dole se nachází propletenec vodní přítomnosti, který uniká vší logice a horní hladiny spojuje s těmi dolními. V nejstarších vrstvách světových mytologií se z prvotních vod vynoří prapahorek, například v Egyptě benben. V Českém Krumlově se z vody noří dva základní pahorky, skála, na níž byl zbudován hrad, a posvátný pahorek s chrámem svatého Víta.

S vodou se v Českém Krumlově setkáme na každém kroku. Vody Vltavy tu proudí neobyčejně rychle a v jejich vodách se zrcadlí uzlová místa města. Voda tu také představuje nebezpečí, o čemž svědčí historické povodně. Ničivá síla vody je v její symbolice obsažena, jako její protikladná hodnota.

Vodu najdeme i vysoko nad hladinou Vltavy. Odtud byla uměle rozvedena na hradní nádvoří a zejména do parku, kde se setkáme s jedinečnou fontánou, v níž voda oživuje sochařské alegorie. Propojení kamenných soch s živou vodou je samo o sobě jedinečným symbolem. Naplňuje staré učení o horních vodách. Zámecká zahrada byla vyprojektována již v druhé polovině 16. století a základní projekt se dodržel přes všechny pozdější přístavby dodnes. Jedinečně řešená zahrada byla v té době vnímána jako dokonalé ztvárnění Horního světa, což v případě Českého Krumlova můžeme brát doslovně. Do zahrady se dnes vstupuje tenkou šíjí kamenného mostu, tak zvaného Plášťového, který od sebe odděluje dva světy. Most tu spojuje nespojitelné. Důležité je zjištění, že překročení úzkého mostu symbolizuje návrat do ztraceného ráje. Není vyloučeno, že právě to měli na mysli poslední Rožmberkové, když budovali zdejší doslova visutou zahradu.

Zahrada je z hlediska tradičních symbolů místem pozemského i nebeského ráje, je symbolem kosmického řádu a protikladem k chaosu přírody. Proto tu nemůže chybět rozsáhlé vodní dílo. Můžeme ho obdivovat dodnes.

V pozdně středověkém díle Studánka milovníků vědy, vydaném roku 1413, se dočteme půvabnou alegorii, který v sobě ukrývá velice závažné jádro. Autor píše, jak ho v měsíci máji přilákal k zahradní fontáně zpěv ptáků. Do čerstvé vody si namočil chléb a pojedl. To je zřejmý symbol počáteční iniciace. Po jídle autor usnul a ve snu spatřil dvě krásné ženy, představily se jako Poznání a Rozum, a odhalily mu tajemství fontány a její zázračné vody. Totéž se nám může a nemusí stát i ve visutém parku v Českém Krumlově.