Věřil mi, a to mi dávalo velkou sílu, říká kytarista Michal Pavlíček o spolupráci s Václavem Havlem
Říká o sobě, že je samotář. Veškerou hudbu si nahrává v domácím studiu a „one man show“, jak této práci přezdívá, si kompenzuje hraním v kapelách. Jak je na tom Pražský výběr s novým albem? Jaký má vztah k novým technologiím a v čem je pro něj důležitý odkaz Václava Havla? I o tom s kytaristou a skladatelem Michalem Pavlíčkem mluvila Markéta Kaňková. Repríza z 20. prosince 2021.
The Beatles, Led Zeppelin, Miles Davis, Weather Report anebo zpěvačka Billie Eilish – to jsou jen některá z celé řady jmen, která si během let oblíbil kytarista Michal Pavlíček. „Poslouchal jsem ale i vážnou hudbu, hudební obozory mám otevřené. Neudělal jsem si žánrový koridor a jsem za to šťastný. Poslouchat hudbu v téhle plnosti je pro mě potěšení,“ řekl ve Vizitce. I proto jeho hudební nápady slýcháme nejen na deskách kapel Pražský výběr, Stromboli, BSP či Big Heads, ale také ve filmech, muzikálech anebo v divadelních představeních.
V současné době Michal Pavlíček ohýbá a efektuje zvuk kytary při komponování hudby pro nové představení Vladimíra Morávka v pražském Rokoku a naživo se s ním lze potkat na Nové scéně, kde hraje v Robotovi Radiusovi. Inscenace Radima Vizváryho a Miřenky Čechové na motivy Čapkovy hry R. U. R. varuje před digitalizací, která by jednoho dne mohla začít lidstvo ovládat. Sám Pavlíček se ale technologiemi, tedy pokud jde o hudbu, nechává ovládat rád. Se všemi „krabičkami“, efekty a počítačovými programy se spřátelil, jen s aktualizacemi telefonu mu pomáhá vnuk.
Kytara jako posedlost i meditace
Po maturitě nastoupil Michal Pavlíček na pražskou FAMU, kde studoval produkci. Záhy u něj ale začala vítězit hudba. „Na kytaru jsem hrál od čtrnácti. Byla pro mě naplněním života, když jsem ji vzal do ruky, hrál jsem pět hodin, a když už to rodiče štvalo, šel jsem cvičit na záchod,“ usmívá se. „Byla to posedlost i meditace. Jsem šťastný, že muzika v mém životě převládla,“ konstatuje s tím, že v novém roce by se rád zase o něco více věnoval nahrávní desek. Vlastní sólovku by chtěl vydat v únoru roku 2022, nová deska Pražského výběru prozatím navzdory tomu, že nové skladby existují, na pořadu dne není.
Ve Vizitce také vzpomínal na Václava Havla, zahrát si nechal skladbu, kterou napsal pro jeho film Odcházení. Nebyla to ovšem první spolupráce, už na začátku nultých let Havel Pavlíčka požádal, aby složil hudbu pro pražský summit NATO. Na konci listopadu 2002 se do České republiky sjely desítky hlav států z celého světa a Václav Havel si přál, aby při této příležitosti zaznělo něco originálního. „Věřil mi, a to mi dávalo velkou sílu,“ konstatuje Pavlíček. „Udělal jsem šílenou koláž, byl tam sbor, hudba hradní stráže, čeští špičkoví interpreti i symfoňák, zkrátka úlet. Václavovi se to moc líbilo, a tak mě pak oslovil pro Odcházení.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
