Velký příběh Bible (1/90)

Významný a rozsáhlý projekt je poslední prací, kterou pro naši redakci připravil náš bývalý dlouholetý vedoucí redaktor Jan Halas. Pořadem volně navazujeme na rozsáhlý, byť nedokončený cyklus Čteme písmo, v němž za režijního vedení Josefa Melče četl Jan Hartl český překlad tzv. Jeruzalémské Bible, práci Dagmar a Františka X. Halasových (odpovědným redaktorem pořadu byl Jan Halas).

Německý prozaik, básník, dramatik a autor rozhlasových her Stefan Andres (26. 6. 1906 Breitweis – 29. 6. 1970 Řím) studoval nejprve klášterní školu v Holandsku, ve studiích pokračoval na univerzitě (teologie, filozofie, germanistika) a poté r. 1937 emigroval do Itálie. R. 1950 se vrátil do NSR, od r. 1961 žil opět trvale v Itálii. Ve svém rozsáhlém, fabulačně bohatém a jazykově vytříbeném díle se z pozic křesťanského humanismu Andres staví na obranu člověka proti všemu, co ho odlidšťuje a co narušuje přirozenou etiku vztahů, ať je to inkvizice, fašismus či válka. Stefan Andres nepodléhal vábení modernistických teorií a ve svém psaní vycházel z vnitřní nutnosti sdělovat lidem příběhy obsahující morální, byť ne moralizující apely k obnovení humanismu ve 20. století. Snad právě proto je jeho dílo živé i dnes, kdy mnohé modernistické výstřelky jsou spíš předmětem literárněvědného bádání...

Nejznámějším Andresovým dílem je novela El Greco maluje velkého inkvizitora (1936). Autor tu proti nebezpečí chladného dogmatismu staví jako obranu vnitřní stabilitu a integritu osobnosti, věrnost lidskému vnitřnímu hlasu, neohroženost a tvůrčí postoj. El Greco se ve střetu s velkým inkvizitorem přiznává ve smyslu křesťanské pokory k metafyzické bázni před světem a před bytím vůbec, tato bázeň mu je „počátkem moudrosti“ a skýtá mu obranu proti živočišnému strachu před konkrétním zlem.

Do češtiny byl dále přeložen Andresův román Holubí věž (1974), příběh německého vědce, který se v třicátých letech 20. stol. uchýlil na italský venkov, aby nemusel sloužit nacismu, a převyprávění Knihy knih Velký příběh Bible (1965, č. 1969).

Andresův Velký příběh Bible představuje moderním jazykem převyprávěné nejzávažnější kapitoly Knihy knih od stvoření světa a prvních lidí přes dlouhé dějiny židovského národa, jeho krále a jeho proroky až k Ježíši , jeho vykupitelskému dílu, jeho ukřižování a pronásledování jeho stoupenců. Cyklus Stránky na dobrou noc přináší v devadesáti pokračováních nesmírně bohaté a košaté vyprávění nejvýznamnějšího pilíře evropské i světové civilizace.

Důležitým spolutvůrcem knihy je její český překladatel Rudolf Černý. Málo známý esejista, prozaik, literární kritik, překladatel a pedagog (14. 4. 1905 Ochoz /okres Třebíč/ – 11. 12. 1979 Moravské Budějovice). Absolvent Filozofické fakulty UK (němčina, francouzština, filozofie), působil jako středoškolský profesor v Českém Těšíně, Kroměříži a na Slovensku (1929–1938), v letech 1938–1948 učil v Třebíči, 1948–1965 v Moravských Budějovicích. Své literární kritiky, eseje a drobné prózy publikoval v časopisech Tvar, Listy pro umění a kritiku, Akord, Vyšehrad. Převážná část jeho díla z let 1948–1968 zůstává nevydána (v rukopise zůstaly novely Barevná klenba, Studánka poznání, Amerikánka). Překládal z francouzštiny (E. Mounier – Místo pro člověka, 1948) a z němčiny (S. Andres – Velký příběh Bible, 1969). Z angličtiny přeložil básnickou skladbu E. A. Poea Havran (1952). Z pozůstalosti byla samostatně vydána jeho novela Nokturno (1991).

Z překladu Rudolfa Černého připravil Jan Halas. V režii Markéty Jahodové účinkují: Libuše Šafránková, Vladimír Javorský, Josef Abrhám, Alois Švehlík a další. Zvuková spolupráce Roman Špála a Jitka Kundrumová.