Velevážené publikum, pojďte dál. Pozvánka do Plzně, města loutek
Právě v západočeské metropoli začala v první třetině minulého století působit divadla ovlivňující nejen české, ale i světové loutkářství – Mezinárodní loutkářská výstava v belgickém Lutychu v roce 1930 uvítala coby významného hosta plzeňský loutkářský soubor pod vedením Josefa Skupy.
Proslulost v tomto oboru dle dobových pramenů sílila natolik, že dokonce předstihla Prahu, a tak druhý poválečný sjezd československých loutkářů proběhl v roce 1925 právě v Plzni. Nejen toto sté, ale i další výročí si můžeme připomenout. Před druhou světovou válkou existovalo v Československu jediné profesionální loutkové divadlo – Divadlo Spejbla a Hurvínka, které založil v roce 1930 v Plzni vynikající loutkář a divadelník Josef Skupa.
Ze zdánlivě mrtvého dřeva, barevných látek a pestrého papíru dovedná ruka umělcova vytváří celé řady typických loutek jako symboly charakterů. Dobře akcentované mluvené slovo vedle výtvarných bezvadně jen odborníkem ovládaných pohybů – doplňuje iluzi těch živých bytostí malých loutkových scén, kde se odehrávají pohádkové výjevy, vážné tragédie a lehce nahozené revue pro vychování malých a rozptýlení i pobavení velkých.
z prvorepublikové plzeňské loutkářské revue
Ve svých expozicích báječnou historii i skvělou současnost umění malých herců rozdávajících velkou radost dokládá plzeňské Muzeum loutek, do jehož prostor nahlédneme s Tamarou Salcmanovou. Provázet nás budou kurátorka Muzea loutek Veronika Plachá, plzeňská archivářka Jitka Janečková a dcera Lubora Zahrádky, Skupova spolupracovníka, a iniciátora vzniku festivalu Skupova Plzeň Alena Stránská.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Miloš Urban: Nože a růže. Pánská jízda s nečekaným překvapením
-
Victor Hugo: Devadesát tři. Václav Voska v jedné z hlavních rolích dramatizace slavného románu
-
Lucie Faulerová: Smrtholka. Téma rodinné tragédie zabalené do jemného humoru
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
