Fenomén čekání. Příspěvek ke studiu nekonečna a zpomalování času
Buď na něco čekáme my, nebo někdo očekává něco od nás… Hodiny otálíme, rádi odkládáme nepříjemné a příjemného se zase nemůžeme dočkat. Jak zrychlit čas a zkrotit netrpělivost.
Čtyřdílný cyklus o podstatě čekání, časomírách, čekárnách i nekonečnu. Z vlastních rešerší připravila Eliška Závodná.
1. díl: Celý náš život je spojen s čekáním
Čekáním trávíme půl našeho života. Může být strašné, otravné nebo nádherné. Margarethe von Sydow a její Knížečka o čekání nečinném i činorodém, zbytečném i nadějném, o čekání trpělivém. O umění čekat.
2. díl: Čekám, tedy jsem?
Čekání je neodmyslitelně spojeno s časem, který utrácíme, ale také jím šetříme. Malá procházka historií měření času. Hodiny, nikoliv parní stroj jsou nejvýznamnějším nástrojem epochy industrializace.
K čekání patří trpělivost a vytrvalost. Jako když bájná Penelopé dvacet let očekávala Odyssea, zmítaná pocity naděje i pochybnostmi. A co teprve „nejvěrnější“ pes na světě, Hačiko.
3. díl: Čekárny jako jeviště velkých i malých osudů
Železnice je zásadním dopravním prostředkem moderny, a především nádražní čekárny se staly symbolem „dlouhého“ 19. století. Jak nádraží a nádražní čekárny proměňovaly svět. Měnily barvu i podobu každodenního života. V jakém vztahu je čekání a moc? Nechat čekat – setrvalé „předprávo“ každé moci… dnes, stejně jako kdysi. Kajícné putování císaře Jindřicha IV. do Canossy a „čekání na papeže“.
4. díl: Snění je štěstí, čekání je život
Vyčkávání jako zapomínané, mizející „umění“. Dlouhá chvíle jako nesnesitelné nekonečno, ale také jako užitečný souputník čekání. Vynálezci i objevitelé, kteří dovedli dlouhou chvíli zužitkovat. Chvála pomalosti zpodobená na příkladu rakouského Klagenfurtu a tamního Spolku pro zpomalování času.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka