Krkonošské kostely a kostelíky. Putování za příběhy sakrálních staveb

Místy dotýkanými historií a oživovanými současností nás provedou pracovníci Správy KRNAP, krkonošských muzeí i archivů, místní faráři, varhaníci i starostové.

1. díl: Kostely sv. Vavřince v Jilemnici a sv. Kateřiny v Mříčné

Jilemnický kostel, zasvěcený sv. Vavřinci, jednomu z patronů Krkonoš, reprezentuje vrcholně barokní sakrální architekturu, spojenou v tomto kraji s mecenátem rodu Harrachů. Kostel byl vystavěn v letech 1729–1735 podle plánů Jana Jiřího Aichbauera, nevlastního bratra Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

10 fotografií

Dominantou podkrkonošské obce Mříčná je římskokatolický kostel svaté Kateřiny Alexandrijské. Vyprávění, které Jana Davidová-Kracíková zaznamenala, je podbarvenou hudbou tamních varhan, ale také znalostí historie i láskou k tomuto kraji. V pořadu hovoří Jan Luštinec, emeritní ředitel Muzea Jilemnice, Pavel Jakubec, ředitel Státního archivu v Semilech, mříčenský farář František Mráz, Jakub Kašpar, náměstek Správy KRNAP, Jiří Dvořák, pracovník Správy KRNAP, Radek Hanuš, varhaník, ředitel ZUŠ Vrchlabí.

2. díl: Kostel svatého Mikuláše a hrobka rodu Harrachů v Horní Branné

Kostel v obci, která bývala správním centrem harrachovského panství, je učebnicí architektonických stylů – od gotické klenby přes renesanční prvky k barokní přístavbě s mohutnou věží, v níž je umístěn největší a nejstarší zvon kostela, vážící 1800 kg a pojmenovaný po patronu chrámu – sv. Mikuláš.

10 fotografií

Krásná stavba dvoupatrové osmiboké hrobky sv. Kříže patřící rodu Harrachů byla vysvěcena v roce 1870. Barevnost stavby v novorománském slohu, pravidelná kombinace růžové a světle šedé kolemjdoucí mile překvapí. Hrobka dnes patří obci, která ji citlivě udržuje v její duchovní i estetické vznešenosti.

V pořadu hovoří Jan Luštinec, emeritní ředitel Muzea Jilemnice, Pavel Jakubec, ředitel Státního archivu v Semilech, farář František Mráz, Jakub Kašpar, náměstek Správy KRNAP, Jiří Dvořák, pracovník Správy KRNAP, Radek Hanuš, varhaník, ředitel ZUŠ Vrchlabí, a Luboš Zimmermann, starosta obce.

3. díl: Kostely sv. Vavřince a sv. Augustina ve Vrchlabí

Vrchlabský děkanský chrám sv. Vavřince je novogotickou trojlodní stavbou navrženou pražským architektem Stephanem Traglem. Stojí na místě jednolodního gotického kostela ze 14. století a nejvzácnějším předmětem zde je měděná křtitelnice s letopočtem 1566. Barokní kostel svatého Augustina ve Vrchlabí je klášterním chrámem někdejšího konventu obutých augustiniánů, jehož budova je dnes využívána Krkonošským muzeem.

10 fotografií

V pořadu hovoří Jan Luštinec, emeritní ředitel Muzea Jilemnice, Jiří Šlégr, děkan římskokatolické farnosti, Jakub Kašpar, náměstek Správy KRNAP, Jiří Dvořák, pracovník Správy KRNAP, Radek Hanuš, varhaník, historik varhan v Krkonoších, ředitel ZUŠ Vrchlabí.

4. díl: Kostely Nejsvětější trojice v Hostinném a sv. Václava v Rudníku

Jako procházka epochami působí děkanský kostel v Hostinném. První zmínka o něm pochází ze 13. století, ale nejdůležitější části chrámu jsou ve stylu renesančním. Presbytář i chrámová loď jsou ze století 16. století, hlavní oltář je pseudogotický z roku 1878.

Při pohledu do kostela sv. Václava v Rudníku by návštěvník neměl opomenout mírně exotickou podobu křtitelnice i specifika zdejších varhan, které znějí pod „dohledem“ na obraze vyvedené sv. Cecílie.

V pořadu hovoří Jan Luštinec, emeritní ředitel Muzea Jilemnice, Jakub Kašpar, náměstek Správy KRNAP, Radek Hanuš, varhaník, historik varhan v Krkonoších, ředitel ZUŠ Vrchlabí, a Stanislaw Sikora, farář římskokatolické farnosti − děkanství v Hostinném.

5. díl: Kostel sv. Václava a kaple sv. Alžběty v Harrachově

Podle šlechtického rodu Harrachů dostalo jméno město, které je poslední výspou jilemnického panství, jemuž světovou proslulost zajistila místní sklářská výroba. Barokní harrachovské sklo se v dnešní části Nový Svět vyrábí od roku 1712.

11 fotografií

Skleněné prvky proto zdobí jak místní kostel sv. Václava – dle Jana Luštince „krásný čistý klasicismus“ –, tak kapli sv. Alžběty, vystavěnou v bezprostřední blízkosti harrachovské sklárny v roce 1901. V tamní věži zavěšený unikátní funkční skleněný zvon svým „hlasem“ doprovodí tuto část cyklu.

V pořadu hovoří Jan Luštinec, emeritní ředitel Muzea Jilemnice, Ivo Kvapil, duchovní správce římskokatolické farnosti Harrachov, Jakub Kašpar, náměstek Správy KRNAP, Pavel Jakubec, vedoucí oddělení Státního okresního archivu, Jiří Dvořák, pracovník Správy KRNAP, a Radek Hanuš, varhaník, historik varhan v Krkonoších, ředitel ZUŠ Vrchlabí.

6. díl: Kostely sv. Prokopa v Jablonci nad Jizerou a sv. Michaela, archanděla v Rokytnici nad Jizerou

Doklady existence města Jablonec nad Jizerou (Český Jablonec nebo Jabloneček) jsou z 15. století, i když místo zřejmě vzniklo mnohem dříve. A nejstarší zdejší stavbou byl dřevěný kostelík, na jehož místě byl v roce 1776 postaven současný pozdně barokní kostel sv. Prokopa.

8 fotografií

„V době, kdy se osidloval tenhle prostor, to bylo velmi divoké údolí,“ uvádí do historie Jan Luštinec, „čteme o tom, kolik tady bylo vlků, medvědů a divé zvěře, takže není divu, že si zvolili za patrona sv. Prokopa, který byl modelovým světcem, který uměl bojovat s tvrdou přírodou.“ Monumentální a ohromující, to jsou pojmy, které napadnou návštěvníka blížícího se ke kostelu sv. Michaela, archanděla v Rokytnici nad Jizerou, vystavěného v klasicizujícím barokním stylu.

V pořadu hovoří Jan Luštinec, emeritní ředitel Muzea Jilemnice, Ivo Kvapil, duchovní správce římskokatolické farnosti Harrachov, Jakub Kašpar, náměstek Správy KRNAP, Jiří Dvořák, pracovník Správy KRNAP, Radek Hanuš, varhaník, historik varhan v Krkonoších, ředitel ZUŠ Vrchlabí, a Pavel Jakubec, vedoucí oddělení Státního okresního archivu Semily.

7. díl: Kostel sv. Jakuba Staršího v Poniklé a evangelický kostel v Křížlicích

Uprostřed obce Poniklá, v nehlubokém údolí, stojí kostel sv. Jakuba Staršího (nebo Většího, dle jednoho z dvanácti apoštolů). Prostý exteriér s nevysokou věží návštěvníka možná na první ohled nezaujme, o to působivější je chrámový interiér, dle ponikelského starosty Tomáše Hájka, „nejhezčí pokoj v obci“.

V nedalekých Křížlicích, málo obydlené vysokohorské obci, vznikl v závěru 18. století největší evangelický sbor v Čechách. O sto let později k budově z vlastních sbírek přistavěli věž s vysokou špičatou střechou. Vznikla tak výrazná krajinná dominanta nejen Jilemnicka, ale symbolická pro celé Krkonoše.

V pořadu hovoří Jan Luštinec, emeritní ředitel Muzea Jilemnice, Ivo Kvapil, duchovní správce římskokatolické farnosti Harrachov, Jakub Kašpar, náměstek Správy KRNAP, Jiří Dvořák, pracovník Správy KRNAP, Pavel Jakubec, vedoucí oddělení Státního okresního archivu Semily, starosta Poniklé Tomáš Hájek a Radek Hanuš, varhaník, historik varhan v Krkonoších, ředitel ZUŠ Vrchlabí.

8. díl: Kostely sv. Kateřiny ve Vysokém nad Jizerou a sv. Václava v Pasekách nad Jizerou

Do dáli bělostnou barvou zářící barokní, jednolodní stavba kostela sv. Kateřiny − jako by zvěstoval odhodlání a ryzost základů, na kterém byl věřícími ve Vysokém nad Jizerou vystavěn. Na místě dřevěného kostelíku z 14. století musel chrám odolat několika ničivým požárům, po kterých bylo třeba obnovit zařízení kostela, věž i hodiny.

18 fotografií

O mnoho poklidnější minulost má kostel sv. Václava v Pasekách nad Jizerou. Snad i proto, že na přilehlém hřbitově najdete hrob Věnceslava Metelky, jehož životopisné zápisky inspirovaly spisovatele K. V. Raise k napsání románu Zapadlí vlastenci.

V pořadu hovoří Jan Luštinec, emeritní ředitel Muzea Jilemnice, Milan Matfiak, kněz farnosti Vysoké nad Jizerou, Jakub Kašpar, náměstek Správy KRNAP, Pavel Jakubec, vedoucí oddělení Státního okresního archivu Semily, Jiří Dvořák, pracovník Správy KRNAP, Radek Hanuš, varhaník, historik varhan v Krkonoších, ředitel ZUŠ Vrchlabí, Jakub Waldmann, kontrabasista a dirigent, Jarmila Waldmannová, bývalá profesorka matematiky a fyziky na gymnáziu, aktivní při založení Muzea učitele, skladatele a houslaře Věnceslava Metelky i vzniku Svatováclavského sboru a Paseckých hudebních slavností.