Krásné jsou ostrovy našich snů. Literatura umlčovaná, za železnou oponou, v exilu

Český exil měl ve 20. století tři nejvýznamnější vlny, a to v roce 1938, 1948 a 1968. Ze země, pod vlivem politických událostí, odešlo velké množství významných osobností kultury včetně básníků, spisovatelů, filozofů, novinářů, nakladatelů a dalších. Ti se potom prostřednictvím uměleckého díla vyrovnávali s odtržením od své domoviny i rodného jazyka. Řada z nich se snažila vyjadřovat k situaci v Československu, pomáhat lidem doma, u některých spatřujeme projev izolovanosti, rezignace.

Vnější i vnitřní síly

Jak se autoři naprosto různorodých myšlenkových a světonázorových orientací a životních zkušeností vyrovnávali s tak kruciální změnou, dodnes patří k otázkám pro odborníky i laickou veřejnost. A přirozeně tedy prostupuje i všemi třinácti díly rozhlasového cyklu Krásné jsou ostrovy našich snů. V rámci každé části bude pozornost věnována životu a dílu vybrané osobnosti v chronologickém líčení a s akcentem na exilovou tvorbu.

Postupně v komentovaných kolážích promluví řada odborníků a využity budou ukázky zvukových nahrávek z archivů Českého rozhlasu i rozhlasové stanice Svobodná Evropa (uložených v Československém dokumentačním středisku, nyní součásti Národního muzea v Praze). Cyklus připravil Martin Dolejský, archivář Literárního archivu Památníku národního písemnictví (Muzea literatury).

1. díl: Prchavé kouzlo okamžiku… Básník Ivan Blatný

Do literatury vstoupil Ivan Blatný (1919−1990) v první polovině 30. let 20. století. První sbírku Paní Jitřenka o rok později následovaly Melancholické procházky a Tento večer. Vydání Pomocné školy Bixley, v pořadí osmé sbírky a poslední, které se dožil, připravilo v roce 1987 nakladatelství Sixty-Eight Publishers.

2. díl: O zbožnosti poezie... Básník a novinář Ivan Jelínek

Jeho život by vydal na rozsáhlý dobrodružný román. Rodák z moravského Kyjova, bojoval jako voják v druhé světové válce, pracoval pro BBC, byl novinářem i na východní frontě. Už v roce 1947 opustil vlast podruhé, spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa a Hlasem Ameriky. Přesto, po celý život pro něj bylo důležité pouto s rodným krajem, o čemž svědčí i vzpomínky Jablko se kouše, vydané v roce 1994.

3. díl: Neznámá Milada Součková? Život a dílo významné české spisovatelky

V souvislosti s básnířkou, spisovatelkou a literární historičkou Miladou Součkovou (1898−1983) se často objevuje slovo „neznámá“. Neznámý člověk je také název jejího románu, jediného vydaného v exilu, v němž se talentovaná spisovatelka rozhodla zůstat v roce 1948. Jaká byla její cesta k literatuře, k jakým uměleckým směrům inklinovala a jak vnímala odloučení od své vlasti? Na otázky v této části cyklu odpovídají literární historici Vladimír Papoušek a Martin C. Putna.

4. díl: Neúnavný pracovník… Prozaik a esejista Ladislav Radimský

„Nepatřím ani k přistěhovalcům, ani k uprchlíkům – přes kopečky jsem neprchal – žiji už 23 let na jednom místě a tam, kde chci žít. Jsem ale československým občanem, nemohu domů, nemám pas, musím se hlásit jako cizinec v USA…“ Kdo byl muž, který vynikal především v esejistice publikované pod pseudonymem Petr Den (1898−1970) a který byl i neúnavným pracovníkem a přispěvatelem do exilového tisku? Jaká byla jeho cesta do exilu, jak se smiřoval s novou životní realitou a jaké byly jeho názory?

5. díl: „Amerika? Mám ji svým způsobem rád.“ Prozaik a novinář Egon Hostovský

Putování rodáka z východočeského Hronova k literatuře a prvním úspěchům, díky kterým byl už před druhou světovou válkou považován za úspěšného a vydávaného spisovatele. Zaměříme se především na autorovu zkušenost a prožívání exilu, ve kterém se Egon Hostovský (1908−1973) od roku 1939 nacházel s krátkou přestávkou až do konce života.

6. díl: Co dělá filozof? … Život a dílo Erazima Koháka

Nejvíce byl ovlivněn T. G. Masarykem a Husserlovou fenomenologií. Ve své práci se zabýval řadou námětů, od metafilosofie a etiky přes politická a sociální témata až k českým a evropským intelektuálním dějinám. Erazim Kohák (1933−2020) patří k nejvýznamnějším postavám české filozofie druhé poloviny dvacátého století. Jeho život byl ale od dětství poznamenán řadou změn. Narodil se pár měsíců poté, co v sousedním Německu převzal moc Adolf Hitler. Jeho otec a později i matka byli za války zatčeni nacisty pro účast v odboji a na jaře roku 1948, když mu ještě nebylo patnáct let, odešla rodina do Německa a poté do USA. Po návratu do vlasti se snažil zapojit do společenské debaty, kde zdůrazňoval ekologickou tematiku.

7. díl: Labyrinty spisovatele a fejetonisty Zdeňka Němečka

Jeho jméno vstupuje do české historie v roce 1914, kdy se jako mladý zástupce moskevské pobočky firmy Laurin a Klement přihlásí, po vypuknutí první světové války, jakožto dobrovolník, do vznikající České družiny v Rusku. Bude trvat ještě několik let, než tento talentovaný muž vstoupí i do české literatury a kdy zaujme už svým prvním románem New York: zamlženo. Tomuto originálnímu tvůrci, do jehož tvorby se otisknul pobyt v cizích zemích a který sám strávil většinu života mimo svoji vlast, je věnován další díl cyklu. Hovoří v něm literární historik a teoretik Vladimír Papoušek a vnučka Zdeňka Němečka, Nina Brzorádová.