Vědecká elita
Jaroslav Kuťák
Minutová hra od posluchače.
(hukot eskalátoru, tlumené hlasy lidí, cinkot pokladen...)
MUŽ 1: Dobrý den, pane profesore. To je ale překvapení. Co si to nesete?
MUŽ 2: Zdravím vás, pane docente, mám jen takovou – abych tak řekl - svačinu. Zrovna si jdu támhle sednout. Ostatně smím vás pozvat?
MUŽ 1: Ale to je milé, děkuju. Rád vás opět vidím, kdepak jste se tak dlouho toulal?
MUŽ 2: Trávil jsem čas sám se sebou, to víte, stále přemýšlím o svých výzkumech.
MUŽ 1: Už je pusťte z hlavy, jsou přece passé.
MUŽ 2: Nerad si to připouštím, pane docente, ale můj výzkum byl opravdu zastaven a zrušen. (Povzdech) Poté, co jsem se mu tolik obětoval. No a co ten váš? Když jsme byli na stejné fakultě, bohužel jsme se poněkud míjeli.
MUŽ 1: Pane profesore, co bylo, bylo. Platí jen současnost. Taky jsem svojí práci dal všechno. Kvůli tolik potřebnému klidu jsem přepsal veškerý majetek na manželku, neustále naléhala, že kvůli dětem. Tak jsem jí vyšel vstříc, abych měl čistou hlavu a mohl se věnovat složitému experimentu ...
MUŽ 2: Vy také, příteli? Taky jste udělal tuto osudovou chybu?
OSTRAHA: Hej, vy dva houmlesáci! Koukejte vypadnout! (Muž 1 a 2 reagují – no teda, víte, kdo my jsme?...) No mazejte do zimy. (zděšené reakce) Hybaj - ať už vás tu nevidím, dědci plesnivý.
Osoby a obsazení:
Muž 1: Jan Vlasák
Muž 2: Vasil Fridrich
Ostraha: Luboš Veselý
Autor: Jaroslav Kuťák
Režie: Petr Vodička
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Zvukový mistr: Dominik Budil
Zvuková spolupráce: Jakub Rataj
Produkce: Jana Knappová
Nejposlouchanější
-
Když máma spala. Strhující autobiografický deník patnáctileté Beatrice Landovské
-
William Shakespeare: Othello. Tragédie žárlivosti a zrady pro Borise Rösnera
-
Petr Placák: Fízl. Exkurze do doby, kdy byla obhajoba osobní svobody trestným činem
-
DRAMAtapas. Ochutnávka krátkých her současných českých autorek a autorů
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.