Pokračování příběhu lišky Bystroušky

Těžko si ju ochočit…

Šumění lesa.

Hajný: Mistře, tudy…

Janáček: To se dychá. Podivejme, stopy jelena, v koruně stromu datel…

Hajný: Mistře –

Janáček: Veverka. A tu v trávě cvrček. Kobylka. Komár. A tuhle skokanek malinky! Jak je les divukrasny!

Hajný: Mistře, dívejte se, tu majo lišky noru!

Janáček: (zvuky lišky) Podivejme. Liška! Kožíšek huňaty! Ta je?! Možu na ňu sahnut?

Hajný: Pozor. Ať vas nepokoše.

Janáček: No pojď. Pojď, pojď…

Hajný: Nesahejte na ňu.

Janáček: (liška ho kousne) Jáu! To boli.

Hajný: Potvoro jedna! Huš!

Janáček: Ne! Nechajte ju, pane hajny. Neokřikujte ju... Je nezkrotna... (zasní se) ... Jako žena... Těžko si ju ochočit. ... Jako Kamilku.
(znovu se zamyslí, hloubavě, povzdychne si)
Na ja, žena ... žena ma byt taká... svobodná... nepodmanitelna. Nebyt kura ukňoraná, (objevitelsky) ale liška! A přece ju každé nenávidí, že zabiji ty hlupe slepice, co enom posluchajó kohuta a sedi na vajcach.

Střih – premiéra v brněnském Národním divadle, listopad 1924.

Slepice: My pracujem, snášíme! Trp! My snášíme, pracujem! Trp, však zaslóžíš! My snášíme pracujem!

Kohout: Jen snášejte, já pomožu!

Bystrouška: Hleďte sestry, jakého máte vůdce! Chce vás pro svoje choutky, za to bere žold od člověka. Družičky! Sestřičky! Odstraňte staré řády! Stvořte nový svět, kde budete rovným dílem sdílet radosti a štěstí.

Slepice: Bez kohóta?

***

Lišák: Chodíváte často na palouček?

Bystrouška: Mezi půlnocí a jednou. Nemám přítele, tož chodím sama. Nikomu nedovolím, aby mne doprovázel!

Lišák: Jste ideál moderní ženy!

***

Žabáček: Totok nésem já – totok beli dědóšek. Oni mně o vás ve-ve-vekládali...

Janáček: (melancholicky, tesklivě) Les. Přiroda. ... Tam nic nekonči. To mi zahrajte, až umřu.

Osoby a obsazení:
Janáček: Arnošt Goldflam
Hajný: Zdeněk Velen

Autor: Beatrix Křížová
Režie: Petr Vodička
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Zvukový mistr: Jitka Kundrumová
Produkční: Anna Balcarová

>> Zpět na hlasování