Věda je důležitá, pojďme jí naslouchat. Naší nadějí je jen dialog, říká Ondřej Kazík, dramaturg festivalu Academia Film Olomouc
Hora, kterou přes zimu Ondřej Kazík už pátým rokem zdolává, není složená ze sněhových vloček, ale z dokumentů. Je to nutné, dramaturgie olomouckého Academia Film Olomouc (AFO) totiž musí být hotová v únoru. Síla kvalitního dokumentu popularizujícího vědu je podle něj ve skvělých rešerších, silném příběhu a netradičním způsobu vyprávění, od věci není ani mísení žánrů. S hlavním dramaturgem AFO mluvil ve Vizitce Ondřej Cihlář.
Před deseti lety stál mladý student antropologie a filmové vědy Ondřej Kazík na ruzyňském letišti s cedulí a čekal na zahraniční hosty, kteří mířili na festival Academia Film Olomouc. Dnes na jeho bedrech leží dramaturgie celé akce. Ředitelka této přehlídky populárně-vědeckých filmů Eva Navrátilová o něm tvrdí, že je chodící videotékou, prý si pamatuje snad všechny filmy, které za jeho působení na AFO běžely. Kazík se smíchem přitakává, že paměť má dobrou. „Zdá se mi, že na to mám přirozený talent, bez velkého úsilí si pamatuju režiséry i jejich filmy. Když mi bylo deset, řekl jsem si, že chci film dělat, a od té doby tou cestou jdu,“ konstatuje.
Chceme být na Hané s vámi, hlásí tvůrci z celého světa
Dokumentárnímu filmu, respektive možnostem jeho distribuce a napojeným komunitám, se věnuje i jako doktorand na Univerzitě Palackého, v minulosti také tři roky řídil dramaturgii filmového klubu Pastiche Filmz. Aktivní je i ve Státním fondu kinematografie, kde coby expert posuzuje žádosti o podporu v oblasti vývoje a výroby dokumentů a filmových festivalů. I o tom mluvil ve Vizitce detailně.
Čtěte také
Tématem letošního ročníku AFO, který je pravděpodobně nejstarší akcí tohoto typu vůbec, je naděje. „Jak lidem říct, že věda je důležitá, že bychom z ní měli vycházet a naslouchat jí? Pro nás je naděje na rozdíl od optimismu věcí aktivní, navzdory dění ve světě si můžeme formulovat cíle, za kterými jdeme. Naděje je dialog, ať už uvnitř sebe sama nebo v naplněném sále, je to dialog mezi městem Olomouc a Univerzitou Palackého anebo mezi vědou a uměním, což je pro nás dialog esenciální,“ vysvětluje Ondřej Kazík.
Jak se tvůrcům filmů daří komunikovat s vědci a směřovat je ke srozumitelnému vykládání komplikovaných výzkumných metod? V čem je prostředí festivalu AFO, umístěného do barokních kulis hanácké metropole, přitažlivé pro zahraniční hosty, kteří si často sami platí letenku, jen aby se mohli akce zúčastnit a promítnout na ní svůj film? Jak se stalo, že důležitý dokument Jak se dělá vakcína? má kořeny právě v Olomouci? Jaké dokumenty letos publikum AFO čekají? I o tom mluvil Ondřej Kazík ve Vizitce.
Související
-
Máte staré rodinné video? Mou ctižádostí je zpřítomnit filmové archivy, říká dokumentarista Jan Šikl
Má rád hudbu Michala Kocába, ale také minimalisty jako je Philip Glass. Jan Šikl zasvětil profesní život práci s domácími filmovými archivy.
-
Nepromítejte ruské filmy, zní internetem. To je pro mě nepřijatelné, říká ředitel Jednoho světa
Kultura, společenské problémy, mezinárodní vztahy – všechno to, co Ondřeje Kamenického zajímalo už v době studií filmové vědy, má v sobě post ředitele festivalu Jeden svět.
-
Dokumenty nám ukazují věci z nové perspektivy. Proto ten festival stále pořádáme
Přes 200 snímků a řada debat s tvůrci a dalšími hosty – vše striktně on-line. Tak bude letos vypadat 24. ročník Mezinárodního filmového festivalu dokumentárních filmů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
