Nepromítejte ruské filmy, zní internetem. To je pro mě nepřijatelné, proti režimu bojují i ruští filmaři, říká ředitel Jednoho světa Ondřej Kamenický

17. březen 2022

Kultura, společenské problémy a mezinárodní vztahy – všechno to, co Ondřeje Kamenického zajímalo už v době studií filmové vědy a kurátorských studií, má v sobě i post ředitele lidskoprávního festivalu Jeden svět, který Ondřej zastává pátým rokem. Jak válka na Ukrajině rozpoutaná ruským agresorem změnila mezi filmaři pohled na kolektivní vinu? A na jaké filmy se těší Ondřej Kamenický osobně? I o tom ve Vizitce mluvil s Ondřejem Cihlářem.

Cesta k pozici ředitele Jednoho světa vedla pro rodáka z Rumburka Ondřeje Kamenického přes důležitá ústecká přátelství, doučování v rodinách z vyloučených lokalit a pomoc při povodních, následně pak i přes asistování produkci Jednoho světa a koordinaci festivalu v menších městech. Filmem je ostatně život Ondřeje Kamenického napěchovaný doslova až po střechu, ročně jich vidí stovky, a to nejen těch dokumentárních a festivalových. Spolu s partnerkou, dokumentaristkou Kristýnou Bartošovou, se rádi dívají taky například na produkci společnosti Marvel, na bondovky i na úplný střední proud. „Zajímá mě i proto, že bych si přál, aby se i Jeden svět dostal víc do mainstreamu, abychom pronikli k většímu počtu diváků. Zkrátka abychom byli přístupní,“ konstatuje.

Film Zk*rvená práce zavede diváky do zákulisí nezávislé televizní stanice v Rusku TV Dožď

Na regionu záleží

Tématem letošního Jednoho světa jsou cesty svobody. Organizátoři proto po vypuknutí konfliktu na Ukrajině do programu nabídky filmů k domácí projekci zařadili i starší ukrajinské a ruské snímky. Nabízejí tak nový prostor k diskusi nad aktuálními tématy.

Tématem letošního festivalu Jeden svět budou Cesty svobody

„Tenze zaznamenáváme hlavně v různých oborových skupinách na sociálních sítích, část Ukrajinců říká, aby se na festivalech žádné ruské filmy nepromítaly. Chápu jejich frustraci, ale pro mě je to neakceptovatelná pozice, i v Rusku jsou filmaři v těžké situaci a snaží se proti Putinovu režimu bojovat svými prostředky,“ míní Ondřej Kamenický.

Ve Vizitce doporučil i další letošní festivalové tituly. Jako čerstvého otce jím otřásl dánský film Bezpodmínečně o pocitech rodičů, jejichž děti trpí duševními poruchami. Taktéž z Dánska pochází film Dům z třísek tematizující problematiku dětské ústavní péče ve válkou zmítané Ukrajině, horkým tipem je i příběh o přemýšlivém kantorovi Platon z Belfastu anebo studie Za dvě dvanáct o tom, co by se stalo, kdyby světu vládly ženy. Právě při diskusi o tomto snímku se prý programové oddělení Jednoho světa na dlouhou dobu zaseklo.

Sestavit funkční jízdní řád festivalu a vybrat do něj ty správné filmy je podle Ondřeje Kamenického náročný proces, při kterém se do hry bere nejen téma, kvalita a estetika, ale i region vzniku. „Těžko se hledají například filmy z Uzbekistánu, takže když se něco vyloupne právě tam, dokážeme přivřít oči. Taky chceme promítat filmy místních tvůrců, ne že všechno natočí štáby ze západních zemí.“

Jaké české dokumenty Ondřeje Kamenického v poslední době zaujaly a čím dokáží tuzemští autoři oslovit zahraniční publikum? Proč rád poslouchá hiphop? A jak se podle něj pozná kvalitní dokument? I o tom mluvil Ondřej Kamenický ve své Vizitce.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.