Dokumenty nám ukazují věci z nové perspektivy. Proto ten festival stále pořádáme, říká ředitel Ji.hlavy Marek Hovorka

25. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Marek Hovorka

Přes 200 snímků a řada debat s tvůrci a dalšími hosty – vše striktně on-line. Tak bude letos vypadat 24. ročník Mezinárodního filmového festivalu dokumentárních filmů, který začíná 27. října. V jeho čele stojí jihlavský rodák a vystudovaný dokumentarista Marek Hovorka, jenž byl hostem vltavské Vizitky.

Když si Marek Hovorka jako mladý kluk vybíral své profesní směřování, vypadalo to na žurnalistiku. Ve dvanácti letech založil v rodné Jihlavě školní časopis, bavila ho akce a fascinovalo ho, jak novinařina lidem otevírá dveře. „Zároveň mi ale vadilo, že ta práce nemá přesah, že rychle shoří, že je pořád třeba vyrábět aktuální obsah,“ řekl ve Vizitce. Stejně tak ho bavily filmy, s kamarády chodil čtyřikrát týdně do kina. „Obě fascinace se protnuly v dokumentu. Dokument je aktuální, ale to médium mu dává přesah. Už proto, že vzniká déle než článek,“ vysvětluje.  

Porotce Marek Hovorka při diskuzi

Po gymnáziu se vydal do Prahy studovat Katedru dokumentární tvorby FAMU. Školu zakončil snímkem o Jakubu Demlovi, na kterém ho fascinovala obyčejnost a zároveň brilantní jazyk. Po absolutoriu už ale žádný další snímek nenatočil. Své síly totiž vrhnul do pořádání Mezinárodního filmového festivalu dokumentárních filmů, který spoluzaložil v roce 1997 v pouhých sedmnácti letech. Tehdy se v Jihlavě věnoval i amatérskému divadlu a filmový festival mu prostě na Vysočině chyběl. Během festivalových diskusí oprášil i své žurnalistické začátky, jako povedený hodnotí například rozhovor s někdejším šéfredaktorem Respektu Vladimírem Mlynářem.

Vždycky komunitní politika

O věci veřejné se ale zajímá i mimo festivalové pole. Už deset let se angažuje v komunální politice. První dvě volební období působil v opozici, nyní má možnost být členem koalice. Ta je, jak říká, uměním možného. „Komunitní politika mě zajímá, nechci se ale vrhat do žádných funkcí,“ přiznává. „Budu výhradně řadový zastupitel, i z téhle pozice mohu upozornit třeba na to, že když chceme stavět sportovní halu za miliardu, můžeme něco udělat i s tím Priorem,“ odkazuje k budově obchodního centra hyzdící Masarykovo náměstí.

24. ročník Mezinárodního filmového festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava

Ve Vizitce Marek Hovorka detailněji mluvil o rozdílech mezi novinářským a dokumentárním zpracováním témat. Zmínil také, že dokument je dobrá škola kritického myšlení. „Ty filmy mi věci ukazují z jiné, nové perspektivy. To je důvod, proč mě festival baví organizovat, to je důvod, proč se každý rok znovu zakousneme do stovek filmů.“ Letos Marka Hovorku zasáhl například snímek Coronation od čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje.

Čtěte také

Točil ho od ledna do dubna v epicentru koronavirové nákazy, ve městě Wu-chan, a ukazuje v něm i zcela pusté ulice a bedlivě strážené nemocnice. „Člověk si uvědomí, co všechno mu při sledování zpravodajství nedocházelo, co všechno je v televizi zobecněné. Celé téma najednou dostává humanistický rozměr,“ konstatuje Hovorka.

Mezi jeho další letošní tipy patří zahajovací film festivalu Nová šichta, v němž režisér Jindřich Andrš sleduje cestu bývalého horníka Tomáše Hisema přes rekvalifikační kurz na dráhu programátora, snímek Alchymická pec o Janu Švankmajerovi anebo dokument Bílá na bílé. To je nový počin Viery Čakányové, která loni pobývala na polské antarktické stanici.

Spustit audio