Danou problematiku v rozhlase sleduje už téměř dvacet let. Film má rád a rozradostní ho, když se něco kvalitního povede i v televizi. Obecně: svoji práci miluje a stejně tak i rozhlas, který považuje za magické médium plné možností.
Absolvoval Gymnázium Jana Keplera v Praze a Vysokou školu zemědělskou, dnes Českou zemědělskou univerzitu. Psal už na základní škole, na gymnáziu spoluvedl třídní časopis, a pero z ruky nepustil, ani když na stará kolena přešel k mikrofonu. Spolupracuje s některými tištěnými médii a napsal několik knížek. Za tu nejzásadnější považuje životopis režisérky Věry Chytilové, se kterou díky téhle práci intenzivně prožil více než dva roky. Dodnes si toho ohromně váží nehledě na množství úžasných vzpomínek, které mu po nich zůstaly.
Za tuhle knihu dostal i Cenu Egona Erwina Kische.
Před rozhlasovou praxí byl chvíli agronomem v JZD a čtyři roky pracoval jako terapeut duševně nemocných, což taky byla obrovská zkušenost. Poté, co se z něj stal novinář, absolvoval různá filmová a filmově-historická školení a kursy.
Vedle své každodenní, vlastně deníkářské rozhlasové zpravodajsko-publicistické práce si s velkou radostí občas odskočí k pořadům, jako jsou Telefonotéka nebo Výročí týdne.
Občas si ho pozvou do nějakých porot nebo výběrových komisí. Což bere i jako reprezentaci Českého rozhlasu, bez kterého by nic z toho nebylo. Stejně tak by nebyly nabídky na moderování nebo uvádění veřejně prezentovaných pořadů a besed.
Je šťastně ženatý – od roku 1989 pořád s jednou manželkou. Dvě děti už nejsou děti, ale zralé, dospělé osobnosti.
Život pokládá za dobrý. Ví, že v něm má štěstí.
Všechny články
-
Oscar zrozený z hecu. Studenti Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku mají studentského Oscara
Česko má dalšího studentského Oscara. Konkrétně ho získali tvůrci ani ne půlhodinového dobového dramatu Krajan.
-
V grafickém designu byli Češi vždycky machři. Ať se člověk podíval kamkoliv
Jak říká jeden z režisérů Petr Smělík, jde o průlet tím, co krásného jsme tady v posledních stech letech měli a máme. A že toho je opravdu dost!
-
Absurdní humor k truchlení patří, říká režisérka filmu Rok vdovy
Ztráta partnera bývá bolestná. Situaci navíc často komplikují úřady, se kterými pozůstalí musí přicházet do styku. I o tom je nový snímek Veroniky Liškové.
-
Některé filmy už si bez své hudby nedovedu představit, říká Vladimír Merta
Osobitý písničkář, skladatel a režisér vypráví o své práci především pro animované filmy.
-
Janžurka v necelých dvou hodinách. Do kin přichází dokument věnovaný Ivě Janžurové
Film natočila dokumentaristka Theodora Remundová. Svou matku v něm rozhodně nešetří. Náš redaktor Tomáš Pilát oslovil obě dámy. Poslechněte si celý rozhovor.
-
Terapie neterapie, důležité je vědět, co chci natočit, říká Beata Parkanová o filmu Světýlka
Z filmu je jasné, že dětství filmařky nebylo vždycky šťastné. Temné stránky svých dětských let si, jak řekli, připomněli při natáčení i někteří herci.
-
Vinohrady kdysi královské ve vzpomínkách loutkoherečky a spisovatelky Hany Lamkové
S Vinohrady jsou spojeny zásadní okamžiky života loutkoherečky, dramatičky, spoluzakladatelky světově proslulého Černého divadla a spisovatelky Hany Lamkové.
-
Rozhlas jako hybatel událostí, rozhlasáci jako superstars. Jiří Mádl komentuje Vlny i dění roku 1968
Jiří Mádl svůj snímek připravoval zhruba deset let. Mluvil s pamětníky, studoval archivy, sháněl, spolu s producentkou Monikou Kristl, peníze…
-
Tři herečky na karlovarském filmovém festivalu. Film Šimona Holého Hello, Welcome slibuje mnohé
Dostat se na večírek, seznámit se s pokud možno vlivným producentem a získat u něj roli. A přitom si i trochu užít. Ano, i herečky mají své zásadní starosti.
-
Rodinná sešlost jako prase! Je to univerzální téma pro celý svět, říká režisér Mordu
Snímek plný Adamových a Karlových známých či sousedů označují někteří filmaři jako novodobého pokračovatele slavné československé nové vlny z 60. let.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- následující ›
- poslední »