Tisíce věží v roce 1942 utichly. Obří Zvon #9801 bude hlasem těch, které nacisté přetavili na zbraně

11 fotografií

Jen málo zvonů mělo během druhé světové války štěstí jako třeba zvon Havel z roku 1506 umístěný v pražském kostele sv. Havla. Jedním z těch, kdo ho pravidelně rozeznívá, je Ondřej Boháč, ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje, dlouholetý zvoník a předseda spolku Sanctus Castulus, jehož cílem je vracet chybějící zvony na jejich původní místo a který přišel s nápadem pořídit zvon na pražské Maniny. A proč právě tam?

Hřbitov zvonů na Maninách, léto 1942|foto:©archiv Petr Vácha

Hřbitov zvonů u Libeňského mostu

Čtěte také

Pohled na Prahu z kostelní věže je skvělý, přináší fyzický i vnitřní nadhled, říká zvoník a pražský vrchní plánovač Ondřej Boháč

„Je to místo umlčení 9 801 hlasů zvonů a velké kulturní ztráty. Za druhé světové války byly naposled rekvírovány zvony, byly sejmuty z věží, kostelů, radnic i třeba muzeí a svezeny na centrální sběrové místo u Libeňského mostu na Maninách. Byl tam takový hřbitov zvonů,“ vysvětluje Ondřej Boháč. Zvony o celkové váze více než 1 500 tun odvezlo celkem pět lodí do válečných továren v Hamburku, kde byly použity pravděpodobně na výrobu nábojnic.

Zvony byly rozděleny do čtyř kategorií – A, B, C, D. „Kategorie D, nejcennější zvony, zůstaly ve věžích s tím, že půjdou až v dalším kole. Třeba jako zvon Havel tady nad námi,“ ukazuje Boháč a dodává: „Nejnovější zvony A a B byly odvezeny do Hamburku a C zůstaly na Maninách a po válce se postupně vrátily do původních věží. V Praze tak dnes máme paradoxně dost renesančních zvonů, ale ty z 19. nebo 20. století úplně zmizely.“

Na výrobu zvonu je potřeba 9 milionů korun

Nakládání zvonů na lodě, Maniny léto 1942|foto:©archiv Petr Vácha

Nový zvon pro Prahu bude druhým největším v Česku a na jeho výrobu je potřeba vybrat 9 milionů korun. Odlitý bude v dílně Grassmayr v rakouském Innsbrucku. „V Česku bohužel neexistuje dílna, která by měla kapacitu vyrobit tak velký zvon a ty, které to nabízejí, by stejně musely výrobu outsorcovat v zahraničí,“ říká producent iniciativy Marek Vocel a dodává, že Zvon #9801 by se měl stát nástrojem dlouhodobé sbírky a pomáhat shromažďovat finance pro návrat dalších zmizelých zvonů. „Na obnovení všech chybějících zvonů by byly potřeba zhruba dvě miliardy korun,“ dodává.

Plášť zvonu pokryjí symbolické střepy

O podobě zvonu, který by měl být prozatímně umístěný na pontonu na Vltavě, odkud se přesune do budoucího Parku Maniny, rozhodovala pětičlenná porota. Oslovila vybrané umělce a dala jim volnou ruku. Své návrhy vypracovali Jaroslav Róna, Maxim Velčovský, Patrik Hábl a Michal Gabriel nebo dvojice Olgoj Chorchoj.

Výroba tzv. falešného zvonu podle vítězného návrhu právníka a zvoníka Kryštofa Čižinského|foto:Tomáš Brabec, Iniciativa Zvon #9801

Nakonec ale porotu, poněkud nečekaně, nejvíc zaujala skica právníka a zvoníka Kryštofa Čižinského. „Jeho návrh říká nejpřímějším způsobem vše, co chceme říct. Chtěli jsme zachytit dramatický moment likvidace zvonů, čemuž nutně předchází fáze, kdy se musejí kladivy naprosto řeznickým způsobem rozmlátit a stanou se z nich střepy. A jeho napadlo, že část zvonu těmito symbolickými střepy pokryje,“ popisuje zakladatel a ředitel Centra současného umění DOX Leoš Válka.