KVÍZ: Zvony na Vltavě ohlašují poledne více než třicet let. Vyzkoušejte si, co o nich víte
Mimořádný projekt stanice Vltava více než tři desetiletí zaznamenává zvuk zvonů na různých místech České republiky. Za rozsáhlým archivem nahrávek stojí Radek Rejšek, který hudební nástroje umístěné ve věžích pečlivě dokumentuje. Víte, kolik hrajících zvonů má loretánská zvonohra nebo jak se nazývá oblast na zvonu, kam má správně dopadat srdce? Zkuste se otestovat v našem kvízu.
„Rok 1990 byl ve znamení euforie po listopadové změně politických poměrů, což se samozřejmě promítlo i do rozhlasového vysílání a redakční činnosti. Dříve nemyslitelné (třeba duchovní a varhanní hudba) se naopak stalo žádaným, a tak mě ani nepřekvapilo, když se na mě někdy v polovině zmíněného roku obrátily dramaturgyně tehdejší Vltavy s myšlenkou vysílat každé nedělní poledne (a později i půlnoc) vyzvánění nějakého zajímavého zvonu – pokud možno pokaždé jiného a odjinud,“ říká Radek Rejšek.
Rok má 52 nebo 53 nedělí, k tomu je třeba připočíst svátky, takže pro každý kalendářní rok je potřeba natočit zhruba 60 zvonů či zvonových souborů. A jako je originálem každý zvon, tak je jedinečné a neopakovatelné každé natáčení.
31 let je dost dlouhá doba a projekt „Zvony“ může být i zajímavým svědectvím, jak se vyvíjela a měnila natáčecí technologie a nakonec i sám pořad, jehož formát a rozměr sice zůstává stejný, ale mění se způsob jeho výroby a vysílání. Nelze pominout ani skutečnost, že nahrávky zvonů jsou po odvysílání pečlivě archivovány, takže zde vzniká v evropském kontextu nejspíš ojedinělý archív nahrávek zvonů, které jsou nedílnou součástí národního kulturního dědictví.
Nejposlouchanější
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Petr Placák: Fízl. Exkurze do doby, kdy byla obhajoba osobní svobody trestným činem
-
Akce Chroust: Allen Ginsberg a StB. Ztracený deník krále Majálesu
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.





