Těším se z večerního skicování, práce na počítači je mi příliš vzdálená, říká grafický designér Rostislav Vaněk

Postaral se o vizuální identitu českých aerolinek, několika bank i zasedání Mezinárodního měnového fondu. A profesionální zakázky vždy sháněl i svým studentům na UMPRUM, kde mezi lety 2001 až 2014 vedl ateliér Grafický design a vizuální komunikace. Nakonec se jejich rukopis otiskl například na materiálech pro Úřad pro ochranu osobních údajů, ministerstvo kultury či pražské městské části. „Naši práci jsme dobře prodávali a za zisk jsme se studenty cestovali,“ vzpomíná Rostislav Vaněk ve Vizitce. Několikrát byli v Japonsku, v New Yorku, podívali se také do Paříže, Londýna anebo na architektonické bienále v Benátkách.

Rostislav Vaněk: Typografický portrét|foto:Severočeské muzeum v Liberci

„Byla to léta, která teď už nejsme schopni zopakovat, protože státní správa už není tak nakloněná práci se studenty. Navíc Plzeň už je region,“ konstatuje směrem k Fakultě designu a umění Západočeské univerzity, kde nyní vyučuje. Práce se studenty jej však dodnes nesmírně naplňuje, s pýchou v hlase jmenoval celou řadu svých úspěšných absolventů. Patří mezi ně například i Olga Benešová a Jiří Karásek ze Studia Marvil, autoři vizuální identity Českého rozhlasu.

Přes písmo se dá dojít ke kořenům

S mladými designéry se mu daří držet krok i přesto, že sám nerad pracuje na počítači a své projekty ve finální fázi nechává dodělávat špičkové kolegy. „Na designérskou dráhu jsem vstoupil v době, kdy jsme všechno kreslili ručně, napínali jsme papír, míchali tempery, byla ta zdlouhavá práce. Mě ta manuální činnost ale dost bavila, rád jsem pracoval taky s tužkou a fixem. Dělat na počítači je pro mě zkrátka příliš vzdálené, pokaždé se těším z toho, že si večer budu skicovat, co mě ten den napadlo,“ říká.

Rostislav Vaněk: Typografický portrét|foto:Severočeské muzeum v Liberci

Ve Vizitce se s Markétou Kaňkovou zastavil také u své současné výstavy Typografický portrét v Severočeském muzeu v Liberci, kde mimo jiné představil volné práce inspirované písmem. Právě tvorba písma je činnost, jíž se Rostislav Vaněk důkladně a intenzivně věnuje již mnoho let. Je to podle něj nesmírně konzervativní aktivita, v níž je možné vystopovat samotné kořeny grafické tvorby. „A tak jsem si řekl, že se do toku abeced pokusím přispět i svými písmy,“ usmívá se. Používá je pak například i v e-mailové komunikaci, přičemž nejraději má písmo Fenomen, což je varianta písma Futura s datem vzniku v 19. století.

Rostislav Vaněk: Typografický portrét|foto:Severočeské muzeum v Liberci

Rostislav Vaněk vytvořil v polovině 80. let vizuální styl pražského metra, s nímž se setkáváme i pětatřicet let poté. V současné době ovšem hlavní město soutěží nový informační systém – navigaci včetně nejrůznějších drobností, jako jsou návody na užití výtahů, je třeba sjednotit a v dnešním vizuálním smogu patřičně zdůraznit. Soutěž je podle něj pečlivě připravená a Česká republika má dostatek designérů a grafických studií, kteří by se dokázali zakázky zhostit.

Rostislav Vaněk: Typografický portrét|foto:Severočeské muzeum v Liberci

Proč Rostislav Vaněk v 80. letech vycházel při přípravě orientačního systému metra z písma Helvetica? Proč je pro grafického designéra důležité sledovat tep doby a v čem vidí nástrahy technologických možností? I o tom mluvil ve Vizitce.