Těším se z večerního skicování, práce na počítači je mi příliš vzdálená, říká grafický designér Rostislav Vaněk
Do širokého povědomí se zapsal jako autor informačního systému pražského metra, jeho záběr je ale nesrovnatelně širší. Graficky upravil více než tisíc knižních titulů a vytvořil stovky plakátů, dlouhodobě se věnuje přípravě nových písem a stále ho těší učit mladou generaci grafických designérů. Hostem Markéty Kaňkové byl ve Vizitce Rostislav Vaněk.
Postaral se o vizuální identitu českých aerolinek, několika bank i zasedání Mezinárodního měnového fondu. A profesionální zakázky vždy sháněl i svým studentům na UMPRUM, kde mezi lety 2001 až 2014 vedl ateliér Grafický design a vizuální komunikace. Nakonec se jejich rukopis otiskl například na materiálech pro Úřad pro ochranu osobních údajů, ministerstvo kultury či pražské městské části. „Naši práci jsme dobře prodávali a za zisk jsme se studenty cestovali,“ vzpomíná Rostislav Vaněk ve Vizitce. Několikrát byli v Japonsku, v New Yorku, podívali se také do Paříže, Londýna anebo na architektonické bienále v Benátkách.
„Byla to léta, která teď už nejsme schopni zopakovat, protože státní správa už není tak nakloněná práci se studenty. Navíc Plzeň už je region,“ konstatuje směrem k Fakultě designu a umění Západočeské univerzity, kde nyní vyučuje. Práce se studenty jej však dodnes nesmírně naplňuje, s pýchou v hlase jmenoval celou řadu svých úspěšných absolventů. Patří mezi ně například i Olga Benešová a Jiří Karásek ze Studia Marvil, autoři vizuální identity Českého rozhlasu.
Přes písmo se dá dojít ke kořenům
S mladými designéry se mu daří držet krok i přesto, že sám nerad pracuje na počítači a své projekty ve finální fázi nechává dodělávat špičkové kolegy. „Na designérskou dráhu jsem vstoupil v době, kdy jsme všechno kreslili ručně, napínali jsme papír, míchali tempery, byla ta zdlouhavá práce. Mě ta manuální činnost ale dost bavila, rád jsem pracoval taky s tužkou a fixem. Dělat na počítači je pro mě zkrátka příliš vzdálené, pokaždé se těším z toho, že si večer budu skicovat, co mě ten den napadlo,“ říká.
Ve Vizitce se s Markétou Kaňkovou zastavil také u své současné výstavy Typografický portrét v Severočeském muzeu v Liberci, kde mimo jiné představil volné práce inspirované písmem. Právě tvorba písma je činnost, jíž se Rostislav Vaněk důkladně a intenzivně věnuje již mnoho let. Je to podle něj nesmírně konzervativní aktivita, v níž je možné vystopovat samotné kořeny grafické tvorby. „A tak jsem si řekl, že se do toku abeced pokusím přispět i svými písmy,“ usmívá se. Používá je pak například i v e-mailové komunikaci, přičemž nejraději má písmo Fenomen, což je varianta písma Futura s datem vzniku v 19. století.
Rostislav Vaněk vytvořil v polovině 80. let vizuální styl pražského metra, s nímž se setkáváme i pětatřicet let poté. V současné době ovšem hlavní město soutěží nový informační systém – navigaci včetně nejrůznějších drobností, jako jsou návody na užití výtahů, je třeba sjednotit a v dnešním vizuálním smogu patřičně zdůraznit. Soutěž je podle něj pečlivě připravená a Česká republika má dostatek designérů a grafických studií, kteří by se dokázali zakázky zhostit.
Proč Rostislav Vaněk v 80. letech vycházel při přípravě orientačního systému metra z písma Helvetica? Proč je pro grafického designéra důležité sledovat tep doby a v čem vidí nástrahy technologických možností? I o tom mluvil ve Vizitce.
Související
-
Je to studené a odtažité, říká o on-line výuce na UMPRUM Juraj Horváth
Jako grafický úpravce nebo ilustrátor se podílel na vzniku desítek knih. Vede Ateliér ilustrace a grafiky na UMPRUM a podílí se na organizaci festivalu Tabook.
-
Grafický designér roku Jan Matoušek: Kniha o Laterně magice pro mě byla škola
Poslechněte si celou Vizitku, ve které Jan Matoušek detailně mluví o přístupu ke grafické úpravě knih.
-
Barbora Toman Tylová: V grafickém designu i v životě mě nejvíc zajímá autenticita
Jak si stojí český grafický design třeba ve srovnání s Londýnem? Proč je důležité, aby byl v grafickém designu humor a nadsázka? Poslechněte si celou Vizitku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
