Také česká pantomima může zaburácet
Pantomima patří k odvětvím, ve kterých čeští umělci slavili úspěch i za hranicemi. Vznik moderní české pantomimy je datován 1. srpnem roku 1956, je tomu tedy přesně padesát let. V ten den nabídli Ladislav Fialka a jeho spolužáci z pražské konzervatoře divákům na nádvoří Klementina Večer tří pantomim.
Tři roky nato přišlo Divadlo Na zábradlí, kde Fialkova skupina vytvořila řadu vynikajících inscenací, které objely celý svět. V 60. letech pak přicházejí další vynikající mimové - Ctibor Turba, Boris Hybner, Richard Rýda, vzniká Pantomima Alfréda Jarryho. Další rozmach pantomimy zaznamenají léta 70. a 80. V Divadle na provázku působí Bolek Polívka, v Praze Boris Hybner, v Liberci a pak v Praze Cvoci. Česká pantomima po Fialkovi byla především komediální, tíhla ke klaunérii a grotesce. V podobném duchu se ponese i Večer na téma. Pantomima slaví tiše. Vzpomínání na uplynulé půlstoletí bude tedy převážně humorné, radost by nám měly udělat i ukázky toho nejlepšího, co se zachovalo v archivu České televize.
Jednou z nejpopulárnějších osobností české pantomimy je Jaroslav Čejka. Tomuto umělci je věnován dokument Jaroslav Čejka, už zase 70? Vynikající klasický tanečník dospěl díky znamenitému pozorovacímu talentu, smyslu pro černý humor, sebeironii a schopnosti povýšit travesti show na vysoce profesionální uměleckou disciplínu, v osobitou postavu českého showbyznysu. Večer na téma ho ale chce představit trochu jinak: ve vyprávění, vzpomínkách i několika etudách, které stále hraje a které za ta léta dozrály do dokonalosti..
Rok 2006 se dá chápat jako rok pantomimy obecně, spadají do něho dvě výročí Jeana Gasparda Deburreaua (narodil se v roce 1796, zemřel roku 1846). Večer na téma tak předchází velkému festivalu s názvem Mimraj, který od poloviny září do poloviny prosince proběhne v pražském Divadle Komedie. Své repetice (v nastudování posluchačů Hudební fakulty AMU) se 1. srpna (tedy přesně ve výroční den) dočká i zmíněný Večer tří pantomim v Klementinu.
Nejposlouchanější
-
Ingmar Bergman: Sarabanda. Volné pokračování Scén z manželského života
-
Guy de Maupassant: Kulička. Mistrná povídka o pokrytectví, pseudomorálce a zbabělosti
-
Vladislav Vančura: Šlépějemi krále Přemysla. Král železný a zlatý a jeho hledání vyvolené ženy
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.