Ingmar Bergman: Sarabanda. Volné pokračování Scén z manželského života

10. květen 2022

Taťjana Medvecká a Ladislav Mrkvička v rozhlasové adaptaci posledního filmu, ve kterém se slavný švédský režisér ještě jednou vrací k hrdinům Scén z manželského života. Přináší stáří moudrost a smíření? Nebo jen posílí naši malichernost a neochotu odpustit? Otázky, které Bergman klade, jdou nepříjemně na dřeň, je patrné, že při psaní reflektoval vlastní prohřešky a omyly. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Osoby a obsazení: Johan (Ladislav Mrkvička), Marianne (Taťjana Medvecká), Henrik (Vladimír Javorský) a Karin (Klára Suchá)
Dramaturgie: Renata Venclová
Překlad: Zbyněk Černík
Zvukový mistr: Radim Dlesk
Hudba: Jan Šikl
Režie: Štěpán Pácl
Natočeno: v roce 2018

Ve svém posledním televizním filmu Sarabanda svedl Ingmar Bergman ještě jednou dohromady Johana a Marianne, protagonisty ze Scén z manželského života. Tentokrát už ne proto, aby podstoupili vyčerpávající partnerskou bitvu jako ve snímku, který mapoval jejich rozchod. Dramatickým úběžníkem Sarabandy se stává problematický vztah Johana s jeho labilním synem Henrikem a sedmnáctiletou vnučkou Karin.

Julia Dufvenius a Borje Ahlstedt při natáčení televizního filmu Sarabanda Ingmara Bergmana (2003)

Johan svým synem pohrdá, považuje ho za životního ztroskotance, Henrik, který je na otci finančně závislý, ho na oplátku nenávidí. Oba soupeří o přízeň Henrikovy dcery Karin, která je nejzranitelnějším členem tohoto citově patologického trojúhelníku. Karin je nadějnou violoncellistkou a otec i dědeček mají odlišné představy o jejím dalším hudebním vzdělání. Když se na scéně objeví Marianne, je okamžitě zatažena do probíhajícího rodinného dramatu.

Johan, Henrik i Karin se právě dostali do zlomové životní fáze – šestaosmdesátiletý Johan je konfrontován s vlastní smrtelností, Henrik se po smrti milované ženy vyrovnává s odchodem dcery, Karin přebírá odpovědnost za svůj další život. Ani pro Marianne, která je povoláním právnička s praxí v rodinném právu, není snadné zůstat nestranným prostředníkem a pomoci najít smírné řešení.

Ingmar Bergman (natáčení televizního filmu Sarabanda, 2003)

Po formální stránce je Bergmanův scénář velmi oproštěný, tvoří ho deset dialogů zarámovaných prologem a epilogem, které obstará Marianne mluvící „do kamery“. Jakoby víc režisér nepotřeboval, aby s dokonalou plasticitou vytvořil čtyři komplikované bytosti, které hledají odpovědi na otázky, co je v životě podstatné a na čem opravdu záleží. Právě ve svých pochybách a úzkostech jsou Bergmanovy postavy dokonale věrohodné, jistě proto, že do nich autor promítá svoje vlastní prohřešky a omyly.

Ladislav Mrkvička a Taťjana Medvecká

Rozhlasová inscenace Sarabandy vznikla v roce 2018 ke 100. výročí narození Ingmara Bergmana. Režisér Štěpán Pácl oslovil skvělé herce: Taťjanu Medveckou, Ladislava Mrkvičku, Vladimíra Javorského a Kláru Suchou. Zvukové řešení, které vzniklo ve spolupráci se skladatelem a zvukovým designérem Janem Šiklem a zvukovým mistrem Radimem Dleskem, má ambici nezůstat u prosté ilustrace jednotlivých prostředí, ale postihnout a dotvářet emocionální charakter dialogů a zpřítomnit tak přízraky, které Bergmanovy hrdiny pronásledují.

Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová