Synergie a sebeorganizace v přímém přenosu. Závěrečný koncert Pražského jara nabídl premiéru Superorganisms Miroslava Srnky
V Roce české hudby patřil závěr festivalu Pražské jaro tvorbě českých skladatelů. Zazněla díla Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka nebo Josefa Suka a také evropská premiéra kompozice Superorganisms Miroslava Srnky. Napsal ji na společnou objednávku Berlínských filharmoniků, NHK Symphony Orchestra Tokyo, Los Angeles Philharmonic, Orchestre de Paris a České filharmonie.
PROGRAM
Miroslav Srnka: Superorganisms (evropská premiéra)
Leoš Janáček: Putování dušičky pro housle a orchestr
Antonín Dvořák: Mazurek pro housle a orchestr op. 49
Josef Suk: Praga, symfonická báseň op. 26
INTERPRETI
Česká filharmonie
David Robertson – dirigent
Josef Špaček – housle
O přestávce vysíláme rozhovor se skladatelem Miroslavem Srnkou, který vede Michaela Vostřelová.
Dvacetiminutové dílo vznikalo před dvěma lety, tedy v době, která podle jeho slov nemůže vyřešit svoje problémy bez semknutí lidského superorganismu. Skladatel se ale nesnaží svým dílem přinést konkrétní řešení. Tvorba je pro něj způsobem, jak přijmout osobní zodpovědnost. „Z mého pohledu je nepochopitelný a nepřijatelný postoj se o svět kolem sebe nezajímat. A každý by tak dle mého měl činit na poli, na kterém má šanci něco říct nebo posunout,“ říká skladatel.
Superorganisms jdou do abstrakce, upozorňují na komplexní vztah individua a kolektivu v 21. století. Příkladem jsou superorganismy v přírodě. Společenství mravenců, včel, korálů i hub mohou fungovat jen díky synergii a sebeorganizaci.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
