Šumava literární a autentická

Literární Šumava je do značné míry pod patronací Českého rozhlasu Plzeň, který pravidelně vysílá komponovaný pořad z vítězných prací a z jehož literární redakce je vždy alespoň jeden porotce - vedle kolegů ze Západočeské univerzity a Střediska západočeských spisovatelů. Rozhlasoví moderátoři také připravují a v klatovské knihovně přednášejí pásmo ukázek z vítězných prací a Český rozhlas Plzeň vypisuje zvláštní Cenu Františka Pravdy.

Čtení soutěžních prací Literární Šumavy je vždy zážitkem, i kdyby jím měla být jenom zpráva o životních pocitech, vlivech, společenské atmosféře a jazyce současnosti. Letos byla, zejména v próze, zážitkem i většina soutěžních textů.

Literární Šumava nemá ve starší kategorii věkové omezení, a proto jsou jejími autory často lidé pokročilého věku: někteří přispívají pravidelně už od založení soutěže a jsou tak ve tvůrčím dialogu s lidmi, s nimiž by se jinak nesetkali. V tomto dialogu s jazykem a časem se otevírají zasuté končiny v lidských myslích, vytěsněné vzpomínky na nacistickou okupaci, na osvobození v pětačtyřicátém, na osmašedesátý, na ne vždy idylické rodinné vztahy a příhody. Lidé se rozpomínají na svou víru, na dětské rodinné rituály, na místní šlechtu, na židovské sousedy. A není to móda, jako že teď se o tomhle píše, je to hledání a formulování pravdy o vlastní existenci.

Závěrečný seminář Literární Šumavy 2005|foto: knih-kt.c

Ti mladší, kteří ještě nic nepamatují, experimentují s příběhem i jeho výrazem. Proti poetice 90. let však došlo ke změně: jako by to nízké v člověku, to, nač není hrdý, ale o čem nechce lhát, celá ta poetika ošklivosti, cynismu a popřených tabu, přešly do režie sdělovacích prostředků, takže se autoři ve vlastní tvorbě obracejí spíše k metafyzickým jevům: k zázraku tvorby, moci přírody, nejistotě obrazu, ale i k sebeironii, pocitu vlastní bezvýznamnosti, plynutí času.

Kromě tří ocenění v každé kategorii je udělována i Cena Šumavy za text, v němž téma Šumavy zaznívá ve tvořivě uchopeném díle, jež se dotýká souvislostí nejen zjevných. A rozhlasová Cena Františka Pravdy patří tomu z autorů, jehož dílo má vedle slovesných kvalit i významný etický rozměr, tak jak tomu bylo u tohoto spisovatele, kněze a vychovatele na zámku v Hrádku u Sušice na přelomu 19. a 20. století.