Sport ve mně umocnil vůli, vytrvalost a naučil mě překonávat limity. Doporučila bych ho všem, říká designérka Lucie Koldová

7. leden 2022

Patří mezi špičku nejen českého, ale i mezinárodního světelného a nábytkového designu. Od osmnácti let, kdy zjistila, že bezpodmínečně potřebuje vědět, „co za tím designem je“, ji dopředu táhne vášeň, optimismus, empatie a taky touha překonat vlastní limity. Což je vlastnost, kterou jí přinesl sport. O tom všem mluvila Lucie Koldová ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Lucie Koldová vyrůstala v rodině, která jí do života přála spoustu příležitostí. K umění se ale dostala sama, náhodně díky jedné designérské knize, a to až po epizodě s názvem Sport. Na vrcholové úrovni se věnovala atletice, dotáhla to až k titulu juniorské mistryně v trojskoku. „Sport mě naučil překonávat vlastní limity. Vstát, i když se mi nechce,“ konstatuje. „Vždycky jsem byla soutěživý typ, líbilo se mi, že v atletice člověk využívá jen své tělo a schopnosti. Umocnil ve mně vůli a vytrvalost. Mnozí lidé to nechápou, ale když se něco nedaří, je dobré zkusit to třeba i popatnácté. Když se člověk něčemu věnuje a zajímá ho to, šanci objevit pro sebe nový svět zkrátka má. Sport mi pomohl uvědomit si, že tyhle kvality se hodí do všech profesí.“

Lucie Koldová: Lightness

Musí to být svůdné

V současné době je možné vidět práci Lucie Koldové na výstavě Lightness v nově zrekonstruovaném Uměleckoprůmyslovém muzeu při Moravské galerii v Brně. Výběr z pro ni typických svítidel a nábytkových kusů tu doslova visí v otevřeném prostoru a reaguje tak na světlo.

Lucie Koldová: Lightness

Za vystavený objekt svého srdce Lucie Koldová ve Vizitce označila křeslo Chips, s úspěchem vyrobené pro značku Ton. Při jeho vývoji nad ním nepřemýšlela jen jako o kombinaci čtyř nohou a sedáku, ale hrála si se všemi segmenty, s konstrukčním principem a – jak název křesla napovídá – pečlivě sestavovala jednotlivé lupínky.

V katalogu k výstavě, na němž pracovala mimo jiné s fotografkou Alžbětou Jungrovou, zdůraznila, že každý produkt obsahuje kromě hmoty také velkou dávku emocí. A právě emoce – zábava a hravost – jsou pro ni důležité při navazování jakékoliv nové spolupráce. „Musí tam být svůdnost, která mě provokuje k překonání mého starého tvarosloví i sama sebe. Na sebe jsem vlastně úplně nejpřísnější,“ zamýšlí se.

Čtěte také

Naposledy měla takové pocity při výrobě světelného projektu Das Haus (2018) pro veletrh v Kolíně nad Rýnem, naplňuje ji ale také dlouhodobá spolupráce s tuzemskou firmou Brokis, pro niž navrhuje svítidla. Ta se pak vyrábí v jenštejnské sklárně. Tým podle Koldové dbá mimo jiné na spotřebu veškerého materiálu, čímž se snaží přispívat k trendu udržitelnosti.

Lucie Koldová mluvila ve Vizitce také o tom, jak těžké pro ni jakožto pro dívku ze severu Čech bylo vydobýt si místo na scéně, jak se u rodičů v Tisé rodily skici světově úspěšného a v Paříži vyrobeného svítidla Muffins anebo proč se rozhodla po čtyřech naplněných letech Paříž opustit a vrátit se zpět do České republiky.

Související