Najít problém a jeho řešení. Vítek Škop mluví o užitečnosti designu i o tom, jak v Londýně klepal na desítky dveří
Vítek Škop je jedním z mladých českých designérů, kteří už na škole sebrali zkušenosti v zahraničí a dokázali je zdárně zkombinovat s talentem, zázemím pražské UMPRUM a chutí zkoušet nové věci. Interaktivní učebnice fyziky mu vynesla cenu Czech Grand Design, ve Vizitce ale s Ondřejem Cihlářem mluvil i o babiččině vzácném koberci nebo o designu běžek, který předběhl dobu.
Najít problém a přijít s jeho řešením – tak uvažuje o své práci designér a absolvent Ateliéru grafického designu a nových médií na UMPRUM Vítek Škop. Před několika dny se stal Objevem roku v rámci cen Czech Grand Design, porota ocenila jeho interaktivní učebnici fyziky. Funguje na principu rozšířené reality a s pomocí tabletů a papírových listů. Učebnice, díky které si sedmáci osvojují znalosti o kapalině, plynech či optice (a brzy k nim přibydou například kapitoly o akustice), se testují už několik měsíců. Reakce od učitelů i samotných dětí jsou skvělé, rády by se takto prý učily i zeměpis anebo přírodopis.
Sláva, konečně tomu rozumím!
Vítek Škop s tímto projektem uspěl už na loňském Designbloku, školáci v Anglii zas po tamní prezentaci dokonce chtěli podepisovat petici za zavedení této učebnice do osnov. A hezké reakce přibývají. Jedna odezva na obrázky, které ožívají animací a žákovi se tak před očima míhají rozpohybované fyzikální jevy, přišla třeba hned na zmíněném Designbloku, kde Škop soutěžil v sekci nejlepších diplomových prací. „Přišla za mnou porotkyně, designérka Rossana Orlandi, a říkala mi, že sledovala kluka, který si s učebnicí půl hodiny hrál. Prý byl dyslektik a dysgrafik a s touto učebnicí probíranou látku konečně pochopil. Já jsem taky dyslektik a bylo by skvělé, kdyby to mohlo těmto dětem pomoct.“
Způsob Škopova přemýšlení o předmětech a designu se tvaroval nejen během studia na pražské UMPRUM, ale také na stáži v USA a v Londýně. Zatímco v Americe designéři často spoléhají na efekt a velký rozpočet a chytré uvažování nad detaily je jim spíš cizí, v Londýně se seznámil s prací na smysluplných projektech, jejichž realizaci vždy předchází rozsáhlá rešerše.
„Do studia přišli lidé ze Samsungu, kteří potřebovali vymyslet telefon pro staré lidi. Během průzkumu se ukázalo, že jedna z frustrací pramení z toho, že senioři se bojí telefon rozbalit. Oni tedy na základě tohoto zjištění neudělali přístroj s velkými tlačítky, ale redesignovali způsob rozbalení telefonu. Telefon i informace k němu dali do knihy a stránku po stránce seniory naváděli, jak do něj vložit sim kartu nebo baterku,“ vzpomíná Škop.
Mimochodem, vyprávění o tom, jak Vítek Škop přišel k roční stáži v malém londýnském studiu Special Projects, připomíná tak trochu skautskou bojovku, na jejímž konci je zasloužená truhla plná čokoládových zlaťáků. Majiteli studia Škop ve Vizitce věnoval skladbu od kapely Ecstasy of St. Theresa, kterou dotyčný muž objevil na návštěvě v Praze ještě před tím, než mu ji pustil právě Škop.
Kromě zmiňované interaktivní učebnice fyziky má ale na svém kontě řadu dalších zakázek. Ve Vizitce mluvil o červeném „déčku“, jež zdobí vizuál festivalu Dvořákova Praha, o „káčku s korunkou“ pro Národní hřebčín Kladruby nad Labem, pro který s kolegy promýšlel celý „nekoňácký“ vizuál, i o minimalistickém pojetí běžek Sporten. Vycházel z historicky jednoduchého pojetí vizuální stránky lyžařského vybavení, které je dnes opět v módě. Před třemi lety se ale u obchodníků prý příliš nechytil. „Myslím, že jsme s tím designem trochu předběhli dobu. Ale často se stává, že nám někdo říká, že naše krásné běžky má a že jsou krásnější než všechny ostatní,“ usmívá se Škop.
Poslechněte si celou Vizitku, ve které Vítek Škop mluví detailně o interaktivní učebnici, o designérské zkušenosti z Indie anebo o tom, proč si do vysílání vybral písničku Pohádka od Karla Plíhala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
