Světlo jsem nehledala, světlo si našlo mě, říká úspěšná designérka Lucie Koldová

24. březen 2018

Přestože navrhuje nábytek, produkty každodenní potřeby i šperk, její největší vášní se stala nadčasová svítidla, ve kterých kombinuje designérskou kreativitu s klasickým řemeslem a špičkovými technologiemi.

Právě díky originálním svítidlům prorazila mladá česká designérka mezi světovou designérskou elitu. Světlo jí letos v lednu přivedlo i na mezinárodní veletrh interiérového designu IMM v Kolíně nad Rýnem. Trojnásobná držitelka ceny Czech Grand Design a letošní laureátka ceny  EDIDA na něm v rámci prestižního projektu DAS HAUS představila svou vizi ideálního domu.

Světlo jako základní inspirace

Lucie Koldová dostala k dispozici 180 metrů čtverečních, se kterými mohla naložit dle libosti. Přidělený prostor rozčlenila do pěti obytných zón s rozdílnou atmosférou, kterou vytvářela pomocí originálních svítidel. Celý koncept domu pak nazvala Light Levels – tedy Úrovně světla. „Světlo a jeho kvalita pro mě byly stěžejní. Mým cílem bylo, aby prostor působil odhmotněně, transparentně. Chtěla jsem, aby každá místnost měla svou vlastní energii, svou specifickou světelnou atmosféru. Aby lidé cítili kontrast, když přecházejí z jedné zóny do druhé.“

Práce na DAS HAUSU? Ohromná vlna, která vás válcuje

„Úžasným zdrojem inspirace pro mě bylo, že jsem neměla stanovené žádné hranice. Na druhé straně to bylo těžké, protože hranice vám vymezují prostor, ale tady jsem si je musela stanovit sama. Realizace byla hodně náročná, během devíti měsíců jsem musela přijít s koncepcí celého domu. A to s novými prototypy, které se za normálních okolností vyvíjejí minimálně rok. Nakonec se mi podařilo přijít s devíti novými kousky, což mě teď hodně překvapuje. Byla to ohromná jízda, jeden nápad následoval druhý. Bylo to jako ohromná vlna, která vás válcuje,“ vzpomíná designérka na intenzivní tvůrčí období.  

Během veletrhu, který v týdnu mezi 15. a 21. lednem 2018 navštívily desetitisíce návštěvníků, získával Luciin dům pozitivní ohlasy: „Lidé nejvíce oceňovali autenticitu interiéru. Říkali, že z něho mají hluboký zážitek. Pracovala jsem se symbolikou a chtěla jsem, aby jí lidé porozuměli. A to se naštěstí podařilo.“

Jít do věcí s vášní a naplno

Mladý český design: kritický postoj, invence a potřeba tvůrčí svobody

Tereza Drobná, GEM

Jsou mladí, talentovaní a oceňovaní. Pětidílný seriál o českých designerech představuje tvůrce, kteří svou aktuální tvorbou vzbudili pozornost, a to nejen u odborné veřejnosti.

Pozvání na veletrh znovu potvrdilo, že Lucie Koldová v současnosti patří mezi top třídu světových designérů. Čím to je, že právě jí se podařilo dostat až na vrchol? „Pro mě bylo vždycky důležité jít do všeho, co dělám, naplno. Určitě je za tím houževnatost a vytrvalost, a v neposlední řadě spolupráce s řadou lidí, které jsem potkala. Lidí, kteří mi věřili a chtěli se mnou jít kus cesty.“

Lucie od mládí úspěšně sportovala, v osmnácti letech se dokonce stala mistryní České republiky v trojskoku. Měla ale i další zájmy, například světové jazyky. Zároveň se intenzivně věnovala kresbě a malbě. V designu se nakonec většina jejích vášní spojila: „Slovo design ke mně přišlo až v mé plnoletosti. Začala jsem se o něj zajímat a jasně vnímala, že tady můžu zúročit všechno. Propojit kresbu, 3D představivost, práci s modelem i s nejrůznějšími materiály. Být designérkou je komplexní záležitost: musíte být dobrá umělkyně, dobrá psycholožka i dobrá manažerka. A tahle víceúrovňovost mě ohromně baví.“

Kulturní šok, úspěch i návrat domů

Jak vytvořit dobrou image českému národu? Co pivo, rohlíky nebo lípa?

CzechImage

Jak my Češi vnímáme sami sebe a jak nás vidí lidé zvenčí? Jakou image v současnosti máme? A co můžeme dělat proto, aby Česko, Češi i češství byly atraktivní „značkou“? I na to se ptá mezinárodní projekt CzechImage, se kterým ve výročním roce 2018 přicházejí Česká centra.

Lucie nakonec vystudovala UMPRUM a hned po škole dostala nabídku vydat se do Francie, kde pracovala ve studiu významného izraelského designéra Arika Levyho. Začátky v Paříži pro ni ale jako pro ženu z východní Evropy nebyly jednoduché: „Bylo to hodně komplikované. Byl to ohromný šok, hlavně kulturní. V  Paříži byl každý uzavřený do sebe, nebylo pro mě jednoduché navázat s lidmi vztahy. Dlouho jsem se tam hledala a nebyla jsem si vůbec jistá, že je to místo pro mě.“

Po roce a půl z ateliéru odešla společně s designérem Danem Yeffetem a začali navrhovat spolu. Vytvořili řadu úspěšných projektů a vybudovali si zajímavou mezinárodní klientelu. Lucie se ale nakonec rozhodla osamostatnit a vrátit zpět do Česka: „Chtěla jsem si založit vlastní studio a rozjet to takzvaně ve velkém. Chtěla jsem pokračovat v české tradici, v české řemeslné výrobě. A nechtěla jsem kázat vodu a pít víno.“

Moje motto? Mít radost z věcí, které dělám

Na designérské tvorbě Lucie Koldové odborníci oceňují především vynalézavost a kreativitu, která jde ruku v ruce s jednoduchostí, čistotou a funkčností. Ona sama říká, že za její prací stojí jedno hlavní motto: „Pro mě je dnes nejdůležitější mít radost z toho, co dělám. Roky jsem se snažila dobrat ideálních tvarů a podob věcí, ale pochopila jsem, že dokonalost neexistuje. Začala jsem se orientovat na proces, ne na výsledek.“

Přestože je schopná vytvořit jakýkoli designérský produkt, její hlavní vášní jsou už řadu let světelné objekty: „Před lety jsem dostala první nabídku na světelnou kolekci. Šla jsem do toho a pracovala na třech svítidlech. Když jsem ve sklárně na Vysočině viděla, jak sklo vzniká, naprosto jsem tomu propadla. Sklo je houževnatý materiál, což vás neustále nutí jít dál, přepracovávat a vymýšlet nové návrhy. Světlo jsem nehledala, ono si prostě našlo mě.“

Light Levels by Lucie Koldová (2. 3. – 18. 4. 2018)
Prototypy svítidel, které Lucie Koldová navrhla pro veletrh v Kolíně nad Rýnem, můžete společně s vybranými kusy nábytku vidět až do 18. dubna v pražské Galerii Kvalitář na Senovážném náměstí.

Galerie Kvalitář, Senovážné nám. 17, Praha 1
Po-Čt: 10:00 – 18:00
Pá: 10:00 – 16:00

Celý záznam pořadu včetně rozhovoru s Martinem Ožvoldem o současné počítačové hudbě a o platformě ZVUK a se skladbami podle výběru Jonáše Kucharského si můžete poslechnout zde:

Spustit audio