Jak vytvořit dobrou image českému národu? Co pivo, rohlíky nebo lípa?
Jak my Češi vnímáme sami sebe a jak nás vidí lidé zvenčí? Jakou image v současnosti máme? A co můžeme dělat proto, aby Česko, Češi i češství byly atraktivní „značkou“? I na to se ptá mezinárodní projekt CzechImage, se kterým ve výročním roce 2018 přicházejí Česká centra.
Agentura českého Ministerstva zahraničních věcí oslovila studenty Fakulty umění a designu Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni a chtěla, aby prostřednictvím plakátu vyjádřili svůj pohled na českou identitu a současnou image země. Vznikla tak sbírka osmatřiceti prací, které zprostředkovávají pohled na Českou republiku očima mladé generace.
Zadání projektu? Buďte pozitivní
„Podobný projekt jsme pod názvem CzechIdea realizovali už před patnácti lety. Letos, v roce řady významných historických výročí, jsme se ale chtěli zaměřit na mladou generaci. Zajímalo nás, jak vidí Českou republiku, co vnímají jako typicky české atributy a hodnoty. A dali jsme jim v tom poměrně volnou ruku. Naší jedinou podmínkou bylo, aby to bylo pozitivní.“ Okomentovala vznik projektu ředitelka Czech Centres Network Monika Koblerová.
Špekáčky, ponožky v sandálech i Věra Čáslavská
Na základě zadání vznikla formálně i tematicky pestrá škála plakátů, na kterých mladá generace pracuje s charakteristickými atributy Česka i češství: „Škála témat je opravdu široká. Někdo pracoval s tradičními českými produkty, které jinde ve světě nenajdete - třeba rohlík, špekáček nebo obložený chlebíček. Jiní zase v nadsázce glosovali tradiční české výstřelky, jako jsou ponožky v sandálech. Někteří studenti šli zase cestou připomenutí významných českých osobností, jako byli Ladislav Sutnar, Josef Lada, Otto Wichterle nebo Věra Čáslavská. A jiní zase pracovali se státními znaky a symboly – objevily se tu například vlajka, státní znak, lípa jako národní strom nebo Smetanova Vltava.“ Doplnila Monika Koblerová.
První krok? Vědět, komu se „prodáváme“
Debata na téma Co je české, to je hezké
Význam české identity pro veřejné kulturní instituce a umělce – to bylo hlavní téma diskusního fóra nazvaného „Co je české, to je hezké“.
Projekt CzechImage záměrně klade otázky spojené s českou identitou. Jaká je současná image Česka? A co je v zahraničí vnímáno jako česká „značka“?: „Z hlediska produktu je Česko v zahraničí nejčastěji spojováno s pivem. Dnes začíná být stále známější taky české sklo, ale pivo je rozhodně číslo jedna“. Řekl v ArtCafé výkonný předseda Asociace komunikačních agentur Marek Hlavica.
Česko ale necharakterizuje jen kvalitní pivo nebo sklo, ale i kulturní a duchovní hodnoty, které plynou z bohaté české historie i silné tradice umění. I to je národní bohatství, které se dá podle Marka Hlavici dobře propagovat a „prodávat“. Abychom v tom mohli být úspěšní, je podle něj třeba nejprve stanovit cílovou skupinu: „Důležité je vědět, zda tyto hodnoty „prodáváme“ občanům této země, kteří mají dobrou znalost reálií, anebo lidem venku, pro které je Česko často tabula rasa. Vytyčená cílová skupina vevnitř i venku se pak ještě dělí na řadu podskupin, které mají úplně jiné motivace a zájmy. Od průmyslníků a investorů až po studenty, baťůžkáře nebo lidi, které zajímá politika. Ve hře je mnoho aspektů, které rozhodnou o tom, co vlastně je pro danou cílovou skupinu relevantní. Nemůžeme nabízet ani chtít od všech všechno“.
Překážky v budování silného národního brandu? Výroky politiků i neuchopitelné dějiny
Osmičkový rok - co bude znamenat pro Českou republiku?
Ústřední roli v procesu vzniku samostatného Československa sehrál filosof, sociolog, univerzitní profesor a později také první československý prezident Tomáš G. Masaryk. Co dal do základů naší země, naší státnosti? Na jakých ideových, hodnotových pilířích chtěl samostatnou republiku postavit? A jak byly jeho záměry úspěšné z historického odstupu?
Dělat efektivní marketing zemi nebo národu je ale podle Marka Hlavici poměrně složité: „Není to stejné, jako když děláte reklamu na jogurt. Naše národní klima a společenské prostředí vytváří řada okolností, nad kterými nemáme žádnou kontrolu. Od výroků politiků přes přírodní katastrofy až po dějinné události. Jen velmi malá část společenské, národní reality je uchopitelná marketingovými nástroji“.
Dalším problémem na cestě k tvorbě úspěšného národního „brandu“ je podle Hlavici konkurenčnost prostředí, ve kterém se jednotlivá marketingová sdělení perou o to, aby efektivně zastihla svého příjemce: „Pokud něčemu budujete image, je třeba si nejprve říct, jaké mají být atributy značky. Chceme, aby Česká republika byla vnímána jako mladá, veselá a inovativní? Nebo spíš stabilní, klidná a konzervativní? Pak je třeba vědět, jakými kanály a na koho přesně zacílit, a co mu sdělovat, aby si to pomalu začal myslet. Je ale těžké toho docílit, protože na každého z nás denně míří asi tři tisíce nejrůznějších sdělení.“
Pohled na českou image zvenčí
Ř! Česká národní identita
Na široširém světě snad neexistuje jiné tak extravagantní, těžko vyslovitelné písmeno či zvuk, jako je české „Ř“.
Jaká je současná image České republiky budou Česká centra zkoumat i za hranicemi země. V rámci projektu CzechImage se chystají oslovit i studenty zahraničních vysokých škol. Jejich pohled pak budou konfrontovat s tím, který vyjádřili čeští studenti: „Chceme tyto dva pohledy konfrontovat, a to tak, že uspořádáme společnou výstavu plakátů, kde se potká pohled zevnitř i zvenčí“, upřesnila Monika Koblerová. Společná výstava by se měla uskutečnit v druhé polovině výročního roku 2018. Mezitím si do 15. března můžete prohlédnout práce českých studentů, a to v Galerii Českých center v Praze v Rytířské ulici.
Celý záznam pořadu včetně dalších hostů a hudby podle výběru Jonáše Kucharského si můžete poslechnout zde:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
