Skromné jubileum francouzsko-českého setkávání. Festival Sněz tu žábu vstoupil do svého pátého ročníku

Tři české prostory, 59 francouzských hostů, překlad 24 dramatických textů, přečtení více jak 600 her, odklikáno více než 17.500 řádků titulků, mobilizace českých divadelníků a tvůrců. To je festival francouzského divadla Sněz tu žábu / Mange ta grenouille, který oslavil své skromné jubileum. Již pátým rokem vzniká snaha vzbuzovat zájem o současnou frankofonní dramatiku a budovat tak umělecko-tvůrčí most mezi dvěma zeměmi. Důkazem je také inverze festivalu – Na skok do Prahy, který se v kulturním centru Anis Gras v Paříži bude konat již podruhé, a to v září 2019.

Festival Sněz tu žábu, inscenace TIMON/TITUS|foto: Tereza Tichá

Čerstvé „dramatické“ jednohubky

Festival každoročně vypisuje výzvu francouzským autorům, jejichž vybraná část bude přeložena, uvedena a nabídnuta českým divadlům a dramaturgům. Významnou součástí programu jsou „čerstvé jednohubky“ – úryvky textů, které se bohužel nevešly a nebyly přeloženy celé pro účel scénických skic, jež hlavní dramaturgickou linku festivalu dovršují.

Současně jsou zde uváděny nově přeložené hry pro děti o mládež. Jako již tradičně – chybět nemohla ani následná diskuze s tvůrci a odborníky na danou problematiku, kde se kromě témat a zpracování řešili možnosti scénování, věk herců a s ním související výklady či určování cílového publika.

Festival Sněz tu žábu, inscenace TIMON/TITUS|foto: Tereza Tichá

Původní francouzské inscenace

Jedním z pilířů festivalu je hostování původní francouzské inscenace. Titulem letošního programu byla inscenace TIMON/TITUS hereckého kolektivu OS'O. Jedná se o autorskou adaptaci Shakespearových her Timon Athénský a Titus Andronicus. Nejen o Shakespearovi, ale i o vzniku inscenace a tématu dluhu v celospolečenském kontextu promluvil sám režisér David Czesienski.

Festival Sněz tu žábu, inscenace Průvodce sexuální výchovou pro nové tisíciletí |foto: Tereza Tichá

V průběhu té práce, nebo když jsme začali na inscenaci pracovat, tak jsme si vlastně všichni prošli nějakým vnitřním procesem, vnitřní poutí. Jde vlastně o myšlenky a představy, předsudky, kterých se obtížně zbavujete.

Festival završily dvě scénické skici – Namaran Laury Tirandaz a Průvodce sexuální výchovou pro nové tisíciletí Oliviera Sylvestra. Hry se mj. zabývají tématem paměti, motivem je určité vzpomínání.