Sirény jako umění: Jakub Rataj uvedl skladbu pro 3 megafony, 3 altsaxofony, 2 performery a sirénu
Poslechněte si premiéru nové skladby, kterou doprovází recitace perské poezie.
Koncept / hudba: Jakub Rataj (světová premiéra)
Účinkují:
Jakub Rataj: megafony
Shahab Tolouie: megafon a hlas
Pavel Zlámal (Miroslav Tóth), Michael Jermář, Roman Fojtíček: alt saxofony
Akce se konala ve spolupráci s Českým rozhlasem a Konzervatoří Duncan Centre.
Skladatel Jakub Rataj o své novince prozrazuje: „Asi před dvěma lety jsem během výletu do hor blízko Teheránu potkal malého a očividně velmi chudého chlapce, který si přivydělával prodejem letáků, v mých očích naprosto nezajímavých. Situace ale získala úplně jinou poetiku, když se ukázalo, že ve skutečnosti jde o výtisky starých perských básní. Tento obraz se mi vryl hluboko do paměti a znovu vytanul právě při přemýšlení o sirénách. Zvuk sirény, často vnímaný třeba i nelibě, může v novém kontextu získat naprosto jinou zvukovou a emocionální kvalitu, nasytit frekvence obsahem a provokovat pochopení.“
Jakub Rataj se své novinky zúčastní společně se třemi saxofonisty i jako performer, za netradiční hudební nástroje mu poslouží dva megafony. V perském originále zazní v podání Shahaba Tolouie poezie slavného středověkého básníka Háfize, který je pro Íránce podobně živou ikonou jakou pro nás představuje Shakespeare.
Nejposlouchanější
-
Karel Leger: Zapomenutá duše. Když si pořídíte jako letní byt starobylý zámek a trochu tam straší
-
Josef Čapek: Opilec, Veš. Dvě imaginativní povídky výtvarníka a spisovatele
-
Ladislav Fuks: Pan Theodor Mundstock. Binaurální hra o strachu, který dokáže člověka zničit
-
Vlasta Chramostová: Byl to můj osud. Na přeskáčku I. Četba z memoárů divadelní a filmové herečky
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.