Růžový sad v Lidicích rozkvetl všemi barvami. Připomíná bolesti války i poválečnou naději
V době vypálení obce Lidice v červnu roku 1942 kvetly růže – a tato květina se později stala inspirací pro založení tamního Sadu míru a přátelství. Růžový sad v Lidicích nyní kvete všemi barvami.
Myšlenka založit vedle místa tragédie sad plný růží vznikla v 50. letech minulého století a napadla Barnetta Strosse, britského lékaře a politika, který se už za války angažoval ve prospěch založení nových Lidic. Vypálení obce v roce 1942 ho hluboce zasáhlo. A protože obec Lidice byla částečně i hornická (ačkoli podle nových poznatků to platilo jen částečně) a Stross se celý život zasazoval o práva horníků, založil hnutí Lidice Shall Live, do kterého pozval na 3 tisíce anglických horníků. Ti se svou sbírkou významnou měrou podíleli na poválečné výstavbě nových Lidic.
Stross stál pak v roce 1954 i za myšlenkou založit Sad míru a přátelství. Lidice nedlouho nato navštívil Harry Wheatcroft, jeden z proslulých britských pěstitelů růží, který jednal s architekty, projektující nové Lidice. Wheatcroft zároveň i vyšlechtil odrůdu Lidice. „O rok později se do Velké Británie vydává delegace lidických žen, aby převzala skoro 5800 sazenic,“ popisuje průvodkyně Památníku Lidice a vnučka jedné z přeživších žen Ilona Svobodová.
Nezůstalo jen u nich. Ohlas na založení sadu byl veliký a do Lidic začaly posílat sazenice růží i okolní státy. Největšími dárci byla Británie, dále pak Německo, SSSR, Čína, Rakousko nebo Maďarsko. Projekčně na sadu pracovali František Marek a Bohumil Kavka. Rozárium zdobí sochy Karla Hladíka. Půlkruh, který zdobí erby měst s podobným osudem jako Lidice, navrhl Bedřich Stefan.
Čtěte také
Růžový sad prošel různými fázemi, z nichž nejtěžší přišla paradoxně po listopadu 1989. „Tehdy přestaly chodit dotace, sad upadal a řada růží i zašla,“ popisuje Ilona Svobodová. K obnově výrazně přispěly intervence někdejšího starosty Lidic Václava Zelenky u tehdejšího ministra kultury Pavla Dostála. Památník se dostal pod správu Ministerstva kultury a začala důkladná obnova. Na ní se podílel Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích, konkrétně Pavel Bulíř. Růžový sad v Lidicích se dočkal před pěti lety nejvyššího ocenění od Federace růžových společenství.
PRAKTICKÉ INFORMACE:
- Sad je volně přístupný, parkovat lze přímo u něj na placeném parkovišti patřící k muzeu. Růže kvetou po celé jaro a léto prakticky až do podzimu, nejvhodnější doba pro návštěvu je však jaro a brzké léto.
- Každá sazenice je popsána na mapě uprostřed sadu.
- Pokud chcete také přispět na údržbu sadu a zasadit svou růži, zavolejte předem do památníku a sázení dohodněte.
Související
-
Zámecký park ve Vlašimi ukrývá exotické stromy i romantické stavbičky. Čínský pavilon je unikátní
Tři novogotické brány vítají návštěvníky vlašimského zámeckého parku, který byl svého času považován za jeden z nejkrásnějších v Evropě. Historie sídla spadá do středověku.
-
Zámecký areál Ctěnice byl původně vodní tvrzí. Později ho obývala šlechta a pak tu byl i kravín
Znáte zámecký areál, který je ještě součástí Prahy, ale přitom už si tam připadáte jako v klidné mimopražské oáze? Řeč je o zámeckém a hospodářském areálu Ctěnice.
-
Svérázná kladenská kolonie Podprůhon byla domovem horníků a hutníků
Světem sám pro sebe je dodnes kladenská čtvrť Podprůhon, která vyniká osobitým geniem loci. Malé domečky si tu stavěli od poloviny 18. století zaměstnanci velkostatku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
