Růžový sad v Lidicích rozkvetl všemi barvami. Připomíná bolesti války i poválečnou naději

30. červen 2020
Výlety s Vltavou

V době vypálení obce Lidice v červnu roku 1942 kvetly růže – a tato květina se později stala inspirací pro založení tamního Sadu míru a přátelství. Růžový sad v Lidicích nyní kvete všemi barvami.

Růžový sad v Lidicích je jedno z největších rozárií u nás.Návštěvníci najdou na ceduli i druh každé sazenice růží. Vedle je pak seznam dárců, kteří park podpořiliÚstřední motiv sadu je růže. Růže tvořená rudočernými květy přímo v centru, ostře ohraničená buxusem, je památkou lidickým mužůmJakmile park začne kvést, počet návštěvníků se násobí. Lidé se v něm procházejí i pozdě večerV sadu najdete růže pnoucí, sadové, pokryvné nebo třeba velkokvětéRůže v sadě doplňují i různé další květinyRůznobarevné růže v „poupěti“ připomínají památku lidických dětí
8 fotografií

Myšlenka založit vedle místa tragédie sad plný růží vznikla v 50. letech minulého století a napadla Barnetta Strosse, britského lékaře a politika, který se už za války angažoval ve prospěch založení nových Lidic. Vypálení obce v roce 1942 ho hluboce zasáhlo. A protože obec Lidice byla částečně i hornická (ačkoli podle nových poznatků to platilo jen částečně) a Stross se celý život zasazoval o práva horníků, založil hnutí Lidice Shall Live, do kterého pozval na 3 tisíce anglických horníků. Ti se svou sbírkou významnou měrou podíleli na poválečné výstavbě nových Lidic.

Sadu míru a přátelství v Lidicích
Sad míru a přátelství v Lidicích|foto:Kateřina Havránková

Stross stál pak v roce 1954 i za myšlenkou založit Sad míru a přátelství. Lidice nedlouho nato navštívil Harry Wheatcroft, jeden z proslulých britských pěstitelů růží, který jednal s architekty, projektující nové Lidice. Wheatcroft zároveň i vyšlechtil odrůdu Lidice. „O rok později se do Velké Británie vydává delegace lidických žen, aby převzala skoro 5800 sazenic,“ popisuje průvodkyně Památníku Lidice a vnučka jedné z přeživších žen Ilona Svobodová. 

Nezůstalo jen u nich. Ohlas na založení sadu byl veliký a do Lidic začaly posílat sazenice růží i okolní státy. Největšími dárci byla Británie, dále pak Německo, SSSR, Čína, Rakousko nebo Maďarsko. Projekčně na sadu pracovali František Marek a Bohumil Kavka. Rozárium zdobí sochy Karla Hladíka. Půlkruh, který zdobí erby měst s podobným osudem jako Lidice, navrhl Bedřich Stefan.

Čtěte také

Lidický růžový sad je mezi světovou elitou. Dostal nejvyšší ocenění

Růžový sad prošel různými fázemi, z nichž nejtěžší přišla paradoxně po listopadu 1989. „Tehdy přestaly chodit dotace, sad upadal a řada růží i zašla,“ popisuje Ilona Svobodová. K obnově výrazně přispěly intervence někdejšího starosty Lidic Václava Zelenky u tehdejšího ministra kultury Pavla Dostála. Památník se dostal pod správu Ministerstva kultury a začala důkladná obnova. Na ní se podílel Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích, konkrétně Pavel Bulíř. Růžový sad v Lidicích se dočkal před pěti lety nejvyššího ocenění od Federace růžových společenství.

PRAKTICKÉ INFORMACE:

  • Sad je volně přístupný, parkovat lze přímo u něj na placeném parkovišti patřící k muzeu. Růže kvetou po celé jaro a léto prakticky až do podzimu, nejvhodnější doba pro návštěvu je však jaro a brzké léto.
  • Každá sazenice je popsána na mapě uprostřed sadu.
  • Pokud chcete také přispět na údržbu sadu a zasadit svou růži, zavolejte předem do památníku a sázení dohodněte.

autor: Kateřina Havránková
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka