Micu aneb Po stopách první trvale žijící Japonky v Čechách
Autoři pořadu Tamara Salcmanová a Miroslav Buriánek se s posluchači podělí o zajímavý životní příběh významné japonské ženy, Mitsuko Coudenhove-Kalergi. V putování se vydají po místech jejího pobytu a tvorby.
Osmnáctiletá Mitsuko Aojama, dcera tokijského obchodníka se starožitnostmi, se v roce 1892 provdala za hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, který v Japonsku plnil diplomatickou misi legačního rady Rakouska-Uherska. Cesta ke sňatku nebyla zrovna jednoduchá, partnery dělil totiž nejen kulturní a věkový rozdíl, ale také rozdíl v postavení. Mitsuko byla mladá, krásná, výtvarně i literárně nadaná, ale neurozená. Všechny překážky se však nakonec ukázaly být nepodstatnými, Mitsuko si vzala českého šlechtice a v roce 1896 se svým manželem a dvěma syny opustila Japonsko, aby nadále žila na panství svého manžela.
Jako hlavní sídlo si zvolili Ronšperk, nynější Poběžovice, kde Micu pečovala o sedm dětí a po předčasném úmrtí svého manžela i o celé panství. Navíc se věnovala i svým zálibám, hlavně malování a psaní.
Do Japonska se Mitsuko už nikdy nepodívala: „Po celý svůj život jsem se snažila být dobrou Japonkou a zrovna tak jsem usilovala i o to, abych byla dobrou Rakušankou, neboť Rakousko je vlastí mého manžela a mých dětí a stalo se i mou druhou vlastí.“ Často bývá označována za matku moderní Evropy, protože její syn Richard v roce 1923 založil Panevropskou unii, nejstarší evropské hnutí usilující o sjednocení Evropy.
V letním putování budeme hledat otisky Mitsuko Aojama v místech, kde ráda pobývala: na loveckém zámečku Diana, v Pivoni, v Horšovském Týně, v romantických kulisách Starého Hernštejna a samozřejmě v Poběžovicích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
