Zámecký areál Ctěnice byl původně vodní tvrzí. Později ho obývala šlechta a pak tu byl i kravín
Znáte zámecký areál, který je ještě součástí Prahy, ale přitom už si tam připadáte jako v klidné mimopražské oáze? Řeč je o zámeckém a hospodářském areálu Ctěnice. Jeho jádro má středověký původ, byl totiž původně tvrzí, ta však byla postupem času upravena do renesanční a později i barokní podoby. V průběhu let měl zámecký areál mnoho vlastníků, dnes ho má ve správě Muzeum hlavního města Prahy a můžete si zde prohlédnout několik expozic.
„Vítám vás v zámeckém areálu Ctěnice, jsme obklopeni jak zámkem, tak hospodářskými budovami, které se zde od začátku nalézají. Sám zámek byl původně pozdně gotickou vodní tvrzí a zhruba v polovině 16. století byl přebudován na pohodlnější renesanční zámek, to bylo spojeno s obdobím, kdy Ctěnice vlastnil rod Hrzánů z Harasova. Poměrně často se tu střídali majitelé, což bylo mimo jiné způsobeno tím, že se Ctěnice nalézají na okraji Prahy a někteří šlechtici hlavně v pobělohorském období se již nemohli usadit přímo v centru Prahy a jít do Ctěnic, které byly poměrně blízko, pro ně bylo výhodné“ vypráví Hana Klabanová, kastelánka v zámeckém areálu Ctěnice a začíná povídat o tom, jak se v průběhu let vlivem měnících se vlastníků, měnil i zámek sám.
„V roce 1849 koupil Ctěnice Alexander Schöller, jehož rod zde pak bydlel sto let. Po skončení druhé světové války byl však odsunut a asi od roku 1953 tu začaly hospodařit Československé státní statky Praha. Historie spojená s tímto obdobím však není příliš radostná, státní statky tu měli kravín, sýpky atd. a zámecký areál chátral. Hospodářské budovy nebyly udržované a na zámku se dělaly jen nejnutnější úpravy, jelikož v něm žili zaměstnanci statků, kteří potřebovali udržovat zámek v obyvatelném stavu. Po roce 1993 získalo Ctěnice do svého vlastnictví hlavní město Praha a pověřilo správou Pražskou informační službu, pak se začala postupně provádět rekonstrukce celého areálu,“ vysvětluje Hana Klabanová.
Dnes je zámecký areál ve správě Muzea hlavního města Prahy a najdeme tu hned několik expozic. Stálou výstavu tvoří sbírka s názvem Řemesla v pořádku věnovaná historii cechů. K vidění jsou zde třeba cechovní pokladnice, vývěsní štíty cechů, ferule nebo jiné zajímavé cechovní předměty. Dozvíte se zde mimo jiné i to, jakou úlohu hrály v ceších ženy.
Zámecký areál Ctěnice má ke každé výstavě připraven i doprovodný program pro školní a zájmové skupiny, každá expozice má navíc i svou interaktivní část, takže si zde přijdou na své i malí návštěvníci. V případě hezkého počasí stojí za návštěvu také rozlehlý park obklopující zámek, ten se dělí na dvě části rozdělené potůčkem, formální francouzskou zahradu a přírodní anglickou.
PRAKTICKÉ INFORMACE
Otevírací doba: denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin
Vstupné: Plné 100 Kč, snížené 50 Kč, rodinné 200 Kč
Cesta: Metrem C do stanice Letňany a poté autobusem 182, 185 a 302 do zastávky Ctěnice nebo Metrem B do stanice Vysočanská a poté autobusem 182 nebo 302 do zastávky Ctěnice, následně asi 2 minuty pěšky.
Další informace: Momentálně si zde můžete prohlédnout hned několik expozic, třeba Řemesla v pořádku, která se zabývá historií profesního sdružování řemeslníků od středověku po současnost nebo výstavu o řemeslech v českých filmových pohádkách či expozici Nádraží Praha – Těšnov.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
David Drábek: Ptakopysk. Příběh bratrů Pospíšilových, šampionů v kolové
-
Hlasy a Oko. Dvě premiéry povídek kanadské nobelistky Alice Munroové
-
Jaromír Jindra: Valdštejnova zpověď. Ohlédnutí za velkolepým životem nejvlivnějšího vojevůdce
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
