Zámecký areál Ctěnice byl původně vodní tvrzí. Později ho obývala šlechta a pak tu byl i kravín
Znáte zámecký areál, který je ještě součástí Prahy, ale přitom už si tam připadáte jako v klidné mimopražské oáze? Řeč je o zámeckém a hospodářském areálu Ctěnice. Jeho jádro má středověký původ, byl totiž původně tvrzí, ta však byla postupem času upravena do renesanční a později i barokní podoby. V průběhu let měl zámecký areál mnoho vlastníků, dnes ho má ve správě Muzeum hlavního města Prahy a můžete si zde prohlédnout několik expozic.
„Vítám vás v zámeckém areálu Ctěnice, jsme obklopeni jak zámkem, tak hospodářskými budovami, které se zde od začátku nalézají. Sám zámek byl původně pozdně gotickou vodní tvrzí a zhruba v polovině 16. století byl přebudován na pohodlnější renesanční zámek, to bylo spojeno s obdobím, kdy Ctěnice vlastnil rod Hrzánů z Harasova. Poměrně často se tu střídali majitelé, což bylo mimo jiné způsobeno tím, že se Ctěnice nalézají na okraji Prahy a někteří šlechtici hlavně v pobělohorském období se již nemohli usadit přímo v centru Prahy a jít do Ctěnic, které byly poměrně blízko, pro ně bylo výhodné“ vypráví Hana Klabanová, kastelánka v zámeckém areálu Ctěnice a začíná povídat o tom, jak se v průběhu let vlivem měnících se vlastníků, měnil i zámek sám.
„V roce 1849 koupil Ctěnice Alexander Schöller, jehož rod zde pak bydlel sto let. Po skončení druhé světové války byl však odsunut a asi od roku 1953 tu začaly hospodařit Československé státní statky Praha. Historie spojená s tímto obdobím však není příliš radostná, státní statky tu měli kravín, sýpky atd. a zámecký areál chátral. Hospodářské budovy nebyly udržované a na zámku se dělaly jen nejnutnější úpravy, jelikož v něm žili zaměstnanci statků, kteří potřebovali udržovat zámek v obyvatelném stavu. Po roce 1993 získalo Ctěnice do svého vlastnictví hlavní město Praha a pověřilo správou Pražskou informační službu, pak se začala postupně provádět rekonstrukce celého areálu,“ vysvětluje Hana Klabanová.
Dnes je zámecký areál ve správě Muzea hlavního města Prahy a najdeme tu hned několik expozic. Stálou výstavu tvoří sbírka s názvem Řemesla v pořádku věnovaná historii cechů. K vidění jsou zde třeba cechovní pokladnice, vývěsní štíty cechů, ferule nebo jiné zajímavé cechovní předměty. Dozvíte se zde mimo jiné i to, jakou úlohu hrály v ceších ženy.
Zámecký areál Ctěnice má ke každé výstavě připraven i doprovodný program pro školní a zájmové skupiny, každá expozice má navíc i svou interaktivní část, takže si zde přijdou na své i malí návštěvníci. V případě hezkého počasí stojí za návštěvu také rozlehlý park obklopující zámek, ten se dělí na dvě části rozdělené potůčkem, formální francouzskou zahradu a přírodní anglickou.
PRAKTICKÉ INFORMACE
Otevírací doba: denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin
Vstupné: Plné 100 Kč, snížené 50 Kč, rodinné 200 Kč
Cesta: Metrem C do stanice Letňany a poté autobusem 182, 185 a 302 do zastávky Ctěnice nebo Metrem B do stanice Vysočanská a poté autobusem 182 nebo 302 do zastávky Ctěnice, následně asi 2 minuty pěšky.
Další informace: Momentálně si zde můžete prohlédnout hned několik expozic, třeba Řemesla v pořádku, která se zabývá historií profesního sdružování řemeslníků od středověku po současnost nebo výstavu o řemeslech v českých filmových pohádkách či expozici Nádraží Praha – Těšnov.
Související
-
Svérázná kladenská kolonie Podprůhon byla domovem horníků a hutníků
Světem sám pro sebe je dodnes kladenská čtvrť Podprůhon, která vyniká osobitým geniem loci. Malé domečky si tu stavěli od poloviny 18. století zaměstnanci velkostatku.
-
Celoroubená kovárna i honosně vybavená rychta. Skanzen v Kouřimi přibližuje život na českém venkově
Už jste někdy navštívili historické pozoruhodně zachované město Kouřim se středověkým půdorysem? Na jeho okraji se nachází jediný nadregionálně zaměřený skanzen v Česku.
-
Sochaři z celého světa tvoří na břehu Berounky. Vydejte se na Cestu mramoru
Na jedné straně Berounky Barrandien, na druhém Brdy – právě to bylo v roce 2003 inspirací pro založení sochařského sympozia Cesta mramoru v Dobřichovicích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.
Iva Jonášová, ředitelka Vývoje a výroby
Citlivý člověk
Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.
