Ruské byliny

7. září 2007

Ruské byliny, neboli stariny, které vám v tomto týdnu nabídneme jako Stránky na dobrou noc, jsou nejvýznamnějším odkazem staroruské lidové slovesnosti. Písně o hrdinských činech bohatýrů, o jejich vítězných bojích s nepřáteli země oslavovali svatou Rus i širokou ruskou duši. V režii Tomáše Jirmana a za podpory mistra zvuku Hany Kovalové uslyšíme Stanislava Šárského. Překlady Jana Vladislava pro rozhlas upravila Eva Lenartová. Pořad vznikl v ostravském studiu Českého rozhlasu.

Začátek 19. století znamenal pro ruskou kulturu dva nesmírně cenné objevy: v roce 1800 byl vydán Zpěv o výpravě Igorově a čtyři roky po něm první sbírka ruských bylin. Byliny- stariny představují skladby opravdu starobylé, pěstované vesměs moudrými a váženými, i když negramotnými rolníky jako památky ze starých časů. A to s pietou tak absolutní, že nikdy neměnili ani verše pro posluchače již nesrozumitelné.

V repertoáru ruské vesnice měly byliny opravdu výjimečné postavení už proto, že zpívat, skazyvať byliny dovedlo jen několik jednotlivců. Jejich umění se udržovalo v rodinné tradici. Pro rozhlasový cyklus Stránky na dobrou noc vybrala a upravila Eva Lenartová 5 bohatýrských příběhů ze sbírky Ruské byliny, která vyšla v roce 1964 v Praze.

Třicet devět skladeb o bohatýrech převážně z družiny kyjevského knížete Vladimíra a z bohatého kupeckého Novgorodu přeložil Jan Vladislav. Vedle známých příběhů o Iljovi Muromcovi, Čurilu Plenkovičovi či Sadkovi najdeme v knize i vzácnější zápisy, jejichž hrdinou je například Danila Lovčanin nebo Gleb Voloďjevič. Rozhlasová podoba pěti bylin vznikla v ostravském studiu Českého rozhlasu. V režii Tomáše Jirmana uslyšíme herce Stanislava Šárského, zvuk hlídala Hana Kovalová.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.