Ruské byliny

7. září 2007

Ruské byliny, neboli stariny, které vám v tomto týdnu nabídneme jako Stránky na dobrou noc, jsou nejvýznamnějším odkazem staroruské lidové slovesnosti. Písně o hrdinských činech bohatýrů, o jejich vítězných bojích s nepřáteli země oslavovali svatou Rus i širokou ruskou duši. V režii Tomáše Jirmana a za podpory mistra zvuku Hany Kovalové uslyšíme Stanislava Šárského. Překlady Jana Vladislava pro rozhlas upravila Eva Lenartová. Pořad vznikl v ostravském studiu Českého rozhlasu.

Začátek 19. století znamenal pro ruskou kulturu dva nesmírně cenné objevy: v roce 1800 byl vydán Zpěv o výpravě Igorově a čtyři roky po něm první sbírka ruských bylin. Byliny- stariny představují skladby opravdu starobylé, pěstované vesměs moudrými a váženými, i když negramotnými rolníky jako památky ze starých časů. A to s pietou tak absolutní, že nikdy neměnili ani verše pro posluchače již nesrozumitelné.

V repertoáru ruské vesnice měly byliny opravdu výjimečné postavení už proto, že zpívat, skazyvať byliny dovedlo jen několik jednotlivců. Jejich umění se udržovalo v rodinné tradici. Pro rozhlasový cyklus Stránky na dobrou noc vybrala a upravila Eva Lenartová 5 bohatýrských příběhů ze sbírky Ruské byliny, která vyšla v roce 1964 v Praze.

Třicet devět skladeb o bohatýrech převážně z družiny kyjevského knížete Vladimíra a z bohatého kupeckého Novgorodu přeložil Jan Vladislav. Vedle známých příběhů o Iljovi Muromcovi, Čurilu Plenkovičovi či Sadkovi najdeme v knize i vzácnější zápisy, jejichž hrdinou je například Danila Lovčanin nebo Gleb Voloďjevič. Rozhlasová podoba pěti bylin vznikla v ostravském studiu Českého rozhlasu. V režii Tomáše Jirmana uslyšíme herce Stanislava Šárského, zvuk hlídala Hana Kovalová.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.