Rok 1977 (5. díl)

Kapitoly ze života Eli v šesti minutových hrách. Z knihy Lidmily Kábrtové „Koho vypijou lišky“ úryvky vybrala a zdramatizovala Kateřina Rathouská.

(úvod: hudebně - zvuková koláž)

Hlasy: Z Rudého práva: Síly míru a pokroku překonají odpor reakce. Kontrarevoluci růže nepokvetou. Racionalizace při pěstování květáku. Na prahu atomového programu. Vše pro normalizaci života. Zítra lépe než dnes.

Eli (vnitřní hlas): Jmenuju se Eli. Je mi sedm let. Venku je zima a já se těším na Vánoce.

Mami: Ták, tady máš už dopředu od Ježíška krásnou novou čepici. V té ti bude teplo, je z králičích kožek, tady dole se zapíná, ták… a počkej, jak ti ji budou všechny děti závidět.

Eli: Hm.

Eli (vnitřní hlas smutně): Vypadá jako tankistická kukla ze seriálu Čtyři z tanku a pes. (jde sněhem, slyšíme, jak šlape do školy, zamyšlená dojde ke škole)

Kluk 1: Jé, koukni co to má na hlavě.

Kluk 2: Vošklivá, vošklivá.

Skupinka dětí: Vošklivá, vošklivá. (smějí se nahlas)

(smích se prolne do zvonění)

Děda: Eli! Tady jsem! Proč pláčeš?

Eli: (přiběhne, vzlyká) Dědo, ta če – pi – ce…

Děda: Neplakej. A pojď, budem si cestou povídat, chceš?

Eli: (popotáhne) Tak jo.

Děda: Znáš ty lesy kolem nás?

Eli: (přitaká a ještě trochu popotahuje) Jsou v nich králíčci, ze kterých mám čepici?

Děda: Ne, jenom lišky. Mocný lišky, který čekaj na každýho, kdo vykročí jiným směrem.

Eli: Já chodím všude dobře.

Děda: Každý jde někdy špatně.

Eli: A co ty lišky takovýmu člověku udělaj?

Děda: Vypijou ho. Poslouchej, jsou tam. Slyšíš?

(kroky ve sněhu zesilují a prolnou se se smuteční hudbou)

Eli: Jdeme za vozem s dědovou rakví. Nepláču, slzy by zmrzly. Políbím dědu na tvář. Později nalévám smutečním hostům rum. Slyším lišky, jak zavětřily. (hudba)

Hlasy: (Náš socialistický svět sílí a rozhojňuje materiální i duchovní hodnoty určené blahu člověka.) Svět imperialismu je zmítán svými vnitřními rozpory a krizemi a jeho útoční jestřábi z nich hledají východisko v tom, že se pokoušejí položit stín na naše slunečné dílo i na vztahy mezi zeměmi a národy. My však nedopustíme, aby v atomové vichřici (…) naše dílo shořelo. Z Provolání československých výborů uměleckých svazů, Rudé právo 29. ledna 1977(hudba)

Osoby a obsazení:
Mužský hlas: Pavel Smolárik
Ženský hlas: Nela Boudová
Eli (malá): Anežka Rösslerová
Mami: Lucie Pernetová
Děda: Stanislav Zindulka
Kluk 1: Jan František Kratochvíl
Kluk 2: Vít Říha
Další děti: Dominik Říha

Autor: Lidmila Kábrtová a Kateřina Rathouská
Režie: Dimitrij Dudík
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Mistr zvuku: Radek Veselý
Hudební spolupráce a zvukové efekty: Petr Šplíchal
Produkce: Dana Reichová

>> Zpět na hlasování