Proti konvencím. O radostech a strastech spisovatelek za doby královny Viktorie

Být ženou v 19. století nebyl žádný med. Ženy byly v té době považovány za majetek a jejich osudem bylo vychovávat děti a pečovat o domácnost. Na ty, které chtěly něco dokázat, se tehdejší patriarchální společnost dívala skrz prsty. Nevyjímaje ani samotnou královnu Viktorii.

První vlna feminismu zasáhla Evropu koncem 18. století, ale teprve ve druhé polovině 19. století se věci daly konečně do pohybu a ženy, také zásluhou královny Viktorie, mohly absolvovat vysokoškolské studium za stejných podmínek, jaké měli muži, a také jít k volbám.

Příběhy učených žen

Pohnuté příběhy dam, které usilovaly o vzdělání a vědeckou dráhu v době, kdy to bylo ženám téměř zapovězeno, vypráví profesor Ivo Kraus z katedry pevných látek Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, popularizátor přírodních věd a autor řady knih z historie vědy. Duchovní a intelektuální cestou, trvající od 4. století až do současnosti, nás provede spolu s astrofyzikem Jiřím Grygarem.

Trnitou cestu měly ženy i ke spisovatelskému povolání. Přestože viktoriánská společnost byla velmi dobře obeznámená s romány Jane Austenové, hledaly si ženy spisovatelky velmi těžko vydavatele. Jejich psaní bylo označováno za příliš ženské a v důsledku toho byly nuceny vydávat své texty pod pseudonymem.

Na pozadí literárního díla a osudů šesti velkých anglických žen (královna Viktorie, Charlotte, Emily a Anne Brontëovy, Elizabeth Gaskellová a Beatrix Potterová) přiblížíme dobu, ve které ženy neznamenaly téměř nic, a jejich úsilí jít proti konvencím.

Rozhlasové pásmo o radostech a strastech spisovatelek za doby královny Viktorie napsala Iveta Novotná. Vysíláme při příležitosti 200. výročí narození jedné z nejvýznamnějších panovnic Spojeného království Velké Británie a Irska, královny Viktorie (nar. 24. května 1819).